PRAHA Zhruba 240 historických kamenů z Karlova mostu se nenávratně změnilo v písek a štěrk. Dělníci totiž v počátcích rekonstrukce jedné z nejcennějších českých památek házeli vyřazené kusy pískovce rovnou do drtičky.
Ještě nedávno se spekulovalo, že takto skončilo jen pár kamenů. Podle zjištění Národního památkového ústavu (NPÚ) je ale skutečnost daleko horší. „Vyžádali jsme si od dodavatele dokumentaci skutečného provedení stavby, jejíž součástí je i evidence jednotlivých kamenů. Z ní vychází, že v první fázi rekonstrukce bylo rozdrceno 240 kamenů,“ sdělil LN Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu, který má od loňského léta dohled nad mostem ve své kompetenci.
Chudárek se domnívá, že mezi zlikvidovanými kameny byly i původní kusy z tzv. „pražského pískovce“, který se používal na stavbu mostu a na jeho pozdější opravy mezi 14. a 19. stoletím.
Šéf odboru kultury a památkové péče pražského magistrátu Jan Kněžínek kritiku odmítá: „Byly to většinou menší kusy, někdy i velikosti pěsti. Často šlo také o slepence a vždy o kameny ve velmi špatném stavu, prostě takový kšunt.“
Chudárek namítá, že takové tvrzení lze jen těžko ověřit, protože kameny již neexistují. Podle jeho odhadu ale některé zřejmě bylo možné zachránit a jejich zbrklá výměna snížila památkovou hodnotu mostu. Památkář vychází z úvahy, že kameny se drtily na počátku rekonstrukce, kdežto později se začaly odvážet do úložiště na Šutce v Praze 8.
Krajský úřad v Plzni přitom před deseti dny vyměřil pražskému magistrátu více než třímilionovou pokutu za zpackanou rekonstrukci mostu. Zdůvodnil ji mimo jiné tím, že nejméně 300 kamenů z celkově vyjmutých několika tisíc bloků se dalo do konstrukce Karlova mostu vrátit. „Předpokládám, že podobně to mohlo být i s těmi rozdrcenými kameny,“ míní Chudárek.
Podle Kněžínka nemá ústav likvidaci kamenů právo kritizovat, protože se na jejich výběru v minulosti sám podílel. „Vždycky u toho ústav byl. Jestli se vyměnil ředitel ústavu a hlavní dozorový památkář, to já přece nemohu brát v potaz. Pro mne je to instituce,“ hájí se Kněžínek poukazem na nedávnou obměnu vedení NPÚ.
Stejný názor má i Jiří Petrák, ředitel české pobočky stavební firmy Mott MacDonald, která má rekonstrukci mostu na starosti. „Žádné rozhodnutí – jestli to teď drtit, teď to skladovat nebo s tím teď dělat něco jiného – nebylo, aniž by to NPÚ takto chtěl. Tady je ten základní rozpor,“ tvrdí Petrák.
Podle Chudárka však byla skutečnost jiná a hlas památkářů podle něj nebral nikdo vážně: „Dostal jsem se k tomu teprve loni v létě. Co bylo předtím, netuším. V té době ale náš názor absolutně ignorovali. Teprve pak se to zlepšilo.“
Pokračování na straně 4
Zničeno 240 kamenů z Karlova mostu
Dokončení ze strany 1
Nová fakta nepřekvapila dlouhodobého kritika současného způsobu opravy mostu Martina Kadrmana, jednoho z autorů petice „Zachraňte Karlův most“. Ten poukazuje na fakt, že nejméně půl roku od začátku stavby se kameny vyjmuté z konstrukce mostu vůbec neevidovaly. „Leželo to naházené pod mostem. V té době také padl návrh, že by se vyřazené kameny rozřezaly na kostky a prodávaly jako suvenýr,“ řekl včera Kadrman.
Na to, že stavebníci vyměňují na národní kulturní památce nedozírné ceny mnohem více kamenných bloků, než by bylo potřeba, upozornil před deseti dny i Krajský úřad v Plzni. Podle něj by se nejméně 300 kamenů z celkově vyjmutých šesti tisíc dalo do konstrukce Karlova mostu vrátit. I to byl jeden z důvodů, proč plzenští úředníci vyměřili pražskému magistrátu více než třímilionovou pokutu. Proti ní se magistrát tento týden odvolal a věc budou posuzovat zaměstnanci ministerstva kultury.
Při svých obhlídkách v Praze navštívili kontroloři z Plzně i uložiště kamenných kvádrů na Šutce v Praze 8. Uložiště, jehož vybudování stálo bezmála pět milionů korun se ale v těchto dnech přemístilo zhruba o tři sta metrů do dolní části oploceného areálu Šutky.
Podle Kadrmana se může jednat o zastírací manévr. „Sice tvrdí, že potřebovali uvolnit prostor v horní části areálu, ale ten přesun nedává logiku. Jedním z důvodů může být, že mnohem snáze zamaskují chybějící kameny. Po přesunutí očíslovaných bloků mohou snáze tvrdit, že je nemohou dohledat,“ podezřívá magistrát a jeho dodavatele Kadrman.
Karlovým mostem se v minulosti zabývala i policie. Ta prověřovala oznámení, že některé kameny byly vyvezeny do zahraničí. Kvůli opravě mostu byl obviněn také šéf městských památkářů Jan Kněžínek, před několika dny bylo ale jeho stíhání zastaveno.
***
Bitva o Karlův most
Kameny z české památky končily v drtičce
Ještě horší než jsme čekali, popisují památkáři nové závěry z průběhu zfušované opravy Karlova mostu. „V první fázi rekonstrukce bylo rozdrceno 240 kamenů,“ tvrdí Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu. Na fotografii jedna ze „zdařilých“ oprav.
