Nová americko-ruská dohoda o jaderném odzbrojení zredukuje arzenály na obou stranách o 30 %.
NEW YORK / PRAHA Jednání o nové americko-ruské smlouvě o odzbrojení se táhnou už téměř rok. Začala krátce po loňském projevu amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze o světě „bez jaderných zbraní“ a skončit měla už loni v prosinci, kdy vypršela platnost stávající dohody START 1 z roku 1991. Nestalo se. Navzdory neustálému ujišťování z obou stran, že podpis nové smlouvy je na spadnutí, se jednání uzavřela až letos na jaře (koncem března).
Jednání vedená týmy expertů a ministry zahraničí Hillary Clintonovou za USA a Sergejem Lavrovem za Rusko začala loni v květnu a od té doby se jen oba prezidenti – Obama a Dmitrij Medveděv – sešli nebo si telefonovali celkem čtrnáctkrát. Výsledkem kolotoče schůzek je dohoda, která má zredukovat jaderný arzenál Spojených států a Ruska o plných 30 %. Na každé straně by mělo zůstat 1500, nanejvýš 1650 nukleárních hlavic. K daným číslům se sluší podotknout, že se týkají redukce dvou největších jaderných arzenálů na světě, které dohromady tvoří 95 % veškerých nukleárních zbraní.
Podobně výrazně se omezí i počty mobilních zařízení pro odpalování jaderných zbraní, včetně ponorek a těžkých bombardérů.
Protiraketový štít Jednání o nové smlouvě o odzbrojení se protáhla hlavně kvůli sporům o projekt protiraketového štítu, jehož součástí měl být radar v Brdech. Se štítem, který měl zajišťovat obranu při případném raketovém útoku z Íránu, přišel Obamův předchůdce George W. Bush. Rusům se jeho plány od začátku nelíbily, což dali najevo i Obamovi. I když současný americký prezident od projektu svého předchůdce nakonec ustoupil (stalo se tak loni v září), zdůrazňoval, že na samotnou ideu protiraketové obrany nerezignoval, tj. že štít jednou v Evropě bude, jen ne v takové podobě, jakou navrhoval Bush.
Začal tím s Rusy válku o slova, která vyvrcholila úterním prohlášením šéfa ruské diplomacie Lavrova, že si Rusko vyhrazuje právo kdykoliv od nové odzbrojovací smlouvy odstoupit. Nejen v Americe si jeho hrozbu vysvětlili jako tlak na to, aby Američané konečně vzdali projekt protiraketové obrany v Evropě.
Buď jak buď, zatímco Rusko tvrdí, že je štít v nové smlouvě o redukci jaderného arzenálu zmiňován, Američané popírají, že se k něčemu takovému nechali dotlačit. Kdo je blíž pravdě, ukáže dnešek. Po podpisu smlouvy by totiž mělo být zveřejněno i její plné znění, které by mělo spornou věc definitivně vyjasnit.
Ostatně že smlouva není výlučně jen a jen o jaderném odzbrojení, dokazují i další fakta, která se už dostala mezi novináře. Američané se v rámci jednání dohodli s Rusy například také na tom, že budou jejich vojenská letadla využívat ruský vzdušný prostor pro lety do Afghánistánu.
***
Strategické jaderné arzenály v roce 2009
(čísla z roku 1990 jsou psaná kurzivou)
Strategické nosiče
celkem 1000 450
851
2246 672 288
574 113*
Strategické nukleární hlavice
ICBM 550 2450 celkem
SLBM 1152 5760 10 2202 563
bombardéry 500 2353
1398 383
celkem
620 940 160
2500 162 77
ICBM 1355 6612
SLBM 576 2804 2787 celkem
bombardéry 856 855 10 271
Nová odzbrojovací dohoda Detaily nové smlouvy, která nahradí dohodu START 1 z roku 1991, budou zveřejněny až po dnešním podpisu. Výsledkem schůzek je dohoda, která má zredukovat jaderný arzenál Spojených států a Ruska o plných 30 %. Už teď se ale mluví o tom, že nová smlouva sníží počet nukleárních hlavic na obou stranách na 1500 až 1675 kusů. Redukce se týkají dvou největších jaderných arzenálů na světě, které dohromady tvoří 95 % všech nukleárních zbraní. Podobně výrazně se omezí i počty mobilních zařízení pro odpalování jaderných zbraní, včetně ponorek a těžkých bombardérů.
USA
9400 2126 strategické 500 ostatní 6774 rezervní nebo před demontáží
RUSKO
12 000 2600 strategické 2050 ostatní 7350 rezervní nebo před demontáží
Zásoby jaderných hlavic USA a Ruska (leden 2010)
