Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Znovu na místě činu

Česko

Vrchní soud by měl potvrdit trest pro Brožovou-Polednovou

Dnes by měl pražský Vrchní soud jednat v propůjčené síni Krajského soudu v Plzni o dalším osudu Ludmily Brožové-Polednové, prokurátorky v procesu s Miladou Horákovou. Obžalovaná poprvé projevila zájem se líčení účastnit, ale protože prý není schopná transportu do Prahy, odebere se soud za ní. Situace má zvláštní půvab v tom, že se jednání - pokud dnes obhajoba nezačne známou hru na omluvenky od doktora - uskuteční v prostorách, kde obžalovaná od roku 1953 do roku 1979 působila jako žalobkyně.

Ludmila Brožová-Polednová je souzena pouze za svou roli v procesu s Miladou Horákovou. Kdyby nebyla spravedlnost, respektive česká justice tak pomalá, musela by se zodpovídat i za svůj podíl na dalších stovkách politických procesů, v nichž účinkovala v letech 1950-1964. Nepadaly při nich sice tresty smrti, ale zcela běžně rozsudky na deset až dvacet pět let vězení. Mezi jejími oběťmi najdeme katolické kněží, „kulaky“, členy demokratických politických stran, osoby, které se neúspěšně pokusily uprchnout se země, demonstranty proti měnové reformě...

Životopis Ludmily Brožové-Polednová možná vyvrátí naši představu, že brutální politická represe spojená s justiční zvůli probíhala u nás pouze v období stalinismu. Ještě třeba na podzim 1954 byla Ludmila Brožová-Polednová žalobkyní v procesu s agronomem z Klatov, který za údajné šíření mandelinky bramborové dostal dvacet let vězení, z čehož si více než polovinu odseděl. A ještě v roce 1958 ji krajský prokurátor František Vašek za to, jak „odhodlaně a tvrdě“ vystupuje proti nepřátelům, navrhl na vyznamenání „Za vynikající práci“.

Ludmila Brožová-Polednová postavila svou obhajobu na tom, že byla nezkušená. Její další kariéra však neukazuje na žádné prohlédnutí a její současné výroky svědčí o tragickém nedostatku sebereflexe a pokání. Vrchní soud by měl nejen potvrdit rozsudek osmi let, ale Ludmila Brožová Polednová by měla přes svůj věk do toho vězení jít. Téměř sedmaosmdesátiletá stařenka vzbuzuje náš soucit. Projevila ale ona někdy soucit se všemi těmi stovkami, a počítáme-li i rodinné příslušníky, tisíci lidmi, kterým zničila život?

Autor: