Některé vědecké studie totiž hovoří o tom, že opatření má na čistotu ovzduší pozitivní vliv, další ho však považují za neúčinné. Ani Němci proto v současnosti nemají stoprocentně jasno o tom, zda mají ekologické zóny smysl.
Německo si od zelených zón slibovalo především snížení množství polétavého prachu v ovzduší. Jednu ze tří speciálních nálepek, které označují míru škodlivosti vozidla přitom řidiči potřebují pro vjezd do vnitřních zón již ve více než 30 městech.
Němci začali zóny masově zavádět od loňského ledna. Ve městech tak vznikala zelená pásma, kam je možné vjet pouze s ekologickou plaketou. Například v Berlíně je tato oblast ohraničená okružní tratí městské rychlodráhy S-Bahn.
V posledním roce ale v ekologicky laděném Německu vypukla debata o tom, zda má opatření smysl. Zelené zóny si pochvalují třeba v Mnichově, což podle deníku Süddeutsche Zeitung podpořily i pozitivní výsledky studie, kterou zpracovalo Hemholtzovo centrum. Německý autoklub ADAC však ve své studii, která se mimo jiné zabývala Berlínem, tvrdil, že opatření ke kýženému zlepšení ovzduší nevede. K rozvíření debaty přispěly také výsledky hodnotící studie, kterou nechal vypracovat spolkový úřad pro životní prostředí
Podle této analýzy, jejíž výsledky se v médiích objevily v dubnu, v berlínském ovzduší loni ubylo 62 tun sazí ze vznětových motorů. Jak uvedla ČTK, údajně se také o 18 procent snížily emise jedovatého oxidu dusnatého. Podle deníku Berliner Morgenpost je však účinek zavedení zelených zón sporný. Polétavého prachu, kvůli kterému zóny vznikly, totiž ubyla pouhá tři procenta.
Hádali se i politici Spory ohledně ekologických zón se proto přelily i na politickou úroveň. Radnice, v jejímž čele stojí starosta sociální demokrat Klaus Wowereit, výše zmíněná tři procenta pokládala za úspěch.
Ekonomický expert CDU Claus-Peter Martens si ale nebral servítky. Podle jeho bezprostředního vyjádření byly již všechny argumenty, které hovoří pro ekologické zóny „vyvráceny fakty“.
Odvolával se přitom na studii Technické univerzity v Chotěbuzi, podle které 90 procent berlínského polétavého prachu nevzniká v hlavním městě. Martens navíc zdůraznil, že pokles znečištění šlo připsat příznivému počasí.
Berlín přesto od nastoupené cesty nehodlá ustoupit. Od roku 2010 se pravidla pro automobily ještě více zpřísní. Vjet do vnitřního území tak budou moci jen auta, která budou mít zelenou, tedy tu nejekologičtější plaketu.
Podle deníku Tagesspiegel to zabrání ve vjezdu více než 100 tisícům vozidel, která mají pouze nižší červenou a žlutou plaketu. Ta podle stávajících pravidel zatím do ekologické zóny vjet mohou.
***
Německo Ekologické zóny Řidiči pro vjezd do zelené zóny ve více než 30 městech potřebují jednu ze tří barevně odlišených plaket (červená, žlutá, zelená), které podle evropských norem odlišují míru škodlivosti vozidel pro ovzduší. Dosud některou z nálepek dostalo v Berlíně podle dostupných údajů 99 procent osobních a 85 procent nákladních aut. V Berlíně se ale již od ledna roku 2010 budou moci ve vymezené zóně pohybovat jen auta vybavená nejvyšší, zelenou nálepkou. Plaketu je kromě německých autoservisů možné získat i v Česku na vybraných STK. Podle posledních informací stojí 300 korun. Pokuta za jízdu bez ní činí 40 eur.
