LN Po hubených letech dostanete pro letošní rok devětadvacetimilionovou dotaci na investice. Na co je použijete?
Stručně řešeno: devatenáct milionů půjde na zahájení výstavby nového medvědince, pět milionů je určeno na řešení zásobování zahrady vodou, což je dlouholetý problém, a zbývajících pět milionů poputuje na zlepšení technického zázemí zoo. Jsem samozřejmě velmi rád, že jsme ty peníze dostali. Vzhledem k tomu, co bychom potřebovali, je to však bohužel stále nedostačující. Navíc méně peněz, než jsme chtěli, jsme dostali na provoz.
LN Co může snížení znamenat?
Dostali jsme 36 milionů, stejně jako vloni, ale žádali jsme o devět milionů více. Základní provoz, aby zahrada fungovala, ten zabezpečený je, ale nevyjednáme-li další peníze, bude to znamenat zpomalení nutných oprav spousty věcí, které dosluhují.
LN Stoupá v zoo návštěvnost?
V právě skončeném roce zoo navštívilo zhruba 230 tisíc lidí. Ve srovnání s předešlým rokem je to asi o dvacet tisíc méně. Podíl na poklesu, s kterým se potýká většina tuzemských zahrad, má dlouhá zima, která se překulila až do května. V našem případě nám však také část návštěvníků přetáhl Vyškov, kde v zoo otevřeli dinopark.
LN Vytouženou čtvrtmilionovou hranici jste dosud nepřekonali. Je vůbec reálná?
Podle statistik by se návštěvnost mohla pohybovat okolo půl milionu ročně. Kapacita je. Moje představa je tak v dohledné době dosáhnout alespoň tři sta tisíc.
LN A proč to tedy stále nejde?
Na Brně je vidět, že tady pořád není ten vztah k zoologické zahradě jako v jiných městech. Vezměte si, jak je propagovaná Praha, Olomouc, Lešná... Jejich radnice dávají do zahrad procentuálně mnohem více, než dává Brno. Navíc ty peníze tam jdou kontinuálně dlouhá léta. A to se projeví: nemusejí tolik opravovat, mají zařízené parkoviště, mají upravené cesty. Teď dostaneme třicet milionů, vypadá to hodně, ale dřív byly i roky, kdy jsme nedostali nic nebo jen velmi málo. Brno svou zahradu staví pořád trochu bokem.
LN Takže to je třeba důvod, proč stále není hotový plot?
Jsem tady deset let a celou tu dobu se snažím, aby zahrada byla řádně oplocená, aby lidé chodili přes turnikety. Když jsem před pár dny obcházel plot kolem zahrady, napočítal jsem patnáct děr, kde byly doslova prošlapané silnice, kterými se lidé bez placení dostávají dovnitř. Uhlídat se to nedá, jen to vždycky zapleteme a za chvíli je to rozstříhané nanovo. Možná, kdyby se připočítávali tito černí návštěvníci, tak jsme rekord už překonali...
LN Co ještě by se mělo urychleně změnit?
Ty nejhorší prašivince, jak říkám těm nevyhovujícím výběhům, už jsme snad odstranili. Teď jsou na řadě ubikace šimpanzů, kteří by potřebovali nejméně třikrát více prostoru, než mají.
LN Tou největší investicí celkem za zhruba padesát milionů bude nový medvědinec. Jak má vypadat?
Letos bychom rádi začali se stavbou a dokončili ohraničení výběhu, který se bude rozkládat dál za Tygřími skálami. Stejně jako tento pavilon kočkovitých šelem půjde o složitý komplex, kde kromě výběhu a ubikací pro zvířata budou i naučné stezky a zázemí pro příchozí. Návštěvníci se mohou těšit na kamčatské medvědy, kteří patří k těm největším, ale budou zde i rosomáci a další severské druhy. Pokud budou peníze, snad ho do dvou let otevřeme. Zvířata máme domluvená.
LN Už se začalo s přestavbou areálu VUT v Kníničkách, který zahrada dostala už asi před čtyřmi roky?
Ne, nejsou peníze. Jen představy. Přesunul by se tam vstup do zoo, který by začínal expozicí ledních medvědů. Vzniklo by tam odpovídající zázemí, konečně bychom měli velké parkoviště, což je jeden z našich největších dluhů vůči návštěvníkům. Takže teď hledáme, jak napojit tento areál k zahradě, protože ho odděluje poměrně frekventovaná silnice. Podchod možný není kvůli blízkosti řeky, rozhoduje se mezi řízenými světly a přemostěním. Ta druhá varianta by se mně líbila víc a byla by i výhodnější. Rozhodnout se jen kvůli penězům pro levnější semafor nechci. Protože pak už by se to nezměnilo dalších dvacet let.
