Ve zprávě se také mimo jiné píše, že ve druhém pololetí loňského roku pokračoval trend, kdy tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu zcela zastínilo tzv. antisystémové hnutí.
„Jeho představitelé většinou nerespektují český stát a jeho instituce a často vyjadřují obdiv k ruskému režimu. Rovněž prezentují nepravdivé či zavádějí informace a konspirační teorie,“ stojí v dokumentu ministerstva.
Stupňování útoků proti Ukrajincům
Z něj také vyplývá, že šiřitelé nenávistných projevů často vystupovali proti migrantům a muslimům. Rovněž se také stupňovaly útoky proti Ukrajincům.
„Nově byly registrovány neshody mezi některými členy romské a ukrajinské komunity. Ty vznikly v důsledku jak skutečných, tak ale i smyšlených incidentů, které pak byly některými dezinformátory zneužity na sociálních sítích,“ uvádí dále resort.
Šéf resortu Vít Rakušan uvedl, že loni v létě se ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro otázky romské menšiny a vládní zmocněnkyní pro lidská práva podařilo zmírnit napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou.
„K rychlému zklidnění situace přispěla mimo jiné i účinná reakce policie, která zahájila několik trestních stíhání pro podezření z šíření poplašné zprávy,“ doplnil Rakušan.
Nenávistné antisemitské projevy
Česko, stejně jako řada dalších zemí, bylo ovlivněno konfliktem na Blízkém východě. Nenávistné antisemitské projevy se začaly objevovat zejména v online prostoru. Policie dokonce v některých případech zahájila úkony trestního řízení.
Zpráva také uvádí, že české bezpečnostní složky nezaznamenaly informace, které by nasvědčovaly radikalizaci tuzemské muslimské komunity. V reakci na samotný konflikt nicméně policie zvýšila ochranu židovských objektů.
V závěru zprávy je zmíněna také tragédie na Filozofické fakultě UK. „V souvislosti s činy střelce z filozofické fakulty se objevila řada konspiračních teorií a dezinformací. Některé z nich měly protiukrajinský či antisemitský podtext,“ dodává vnitro.
Policie v roce 2023 evidovala 181 nenávistně motivovaných trestných činů. Stíhala celkem 98 osob. Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel, následovalo podněcování k nenávisti.
2. července 2023 |
