Daňový balíček má platit od začátku ledna. Právníci upozornili na nesrovnalost u Zemanovy reakce |
Při přijetí daňového balíčku nebyly podle Smoljaka dodrženy ústavou předepsané náležitosti. Senátoři napadli zejména to, že prezident Miloš Zeman zákon nepodepsal, ale vrátil Sněmovně, čímž jej podle některých právníků patrně omylem vetoval, a dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu. Hrad i vláda ale trvají na tom, že prezident zákon nevetoval, což Zeman potvrdil.
Senátorům také vadí to, že zákon podepsali pouze premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) místo předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO). Balíčku vytýkají také to, že jeho změny podle nich Sněmovna řádně neprojednala.
„Tak významný zákon, podle něhož občané mají platit státu daně, nemůže být přijímán a vyhlašován jako v nějaké banánové republice. Toto ohýbání předepsaných ústavních pravidel musí skončit,“ uvedl Smoljak.
Daňový balíček byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Zrušila se tak superhrubá mzda a místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3000 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr. Schválená a platná podoba daňového balíčku znamená pro státní rozpočet výpadek příjmů v letošním roce 87,5 miliardy korun. Státní rozpočet schválený se schodkem 320 miliard korun s tím ale nepočítá.
mhm snm
