FROMELLES/PRAHA Stovky vojáků, již padli během první světové války v bitvě u francouzského Fromelles a následně byli zasypáni do masového hrobu, se konečně dočkají identifikace a důstojného vojenského pohřbu. Ministerstva obrany Velké Británie i Austrálie v pondělí oznámila, že byla započata exhumace těl padlých vojáků z obou zemí, jejichž totožnost mají objasnit testy DNA a průzkum nalezených osobních předmětů.
Pětici masových hrobů na severu Francie vloni objevili australští badatelé a letos v květnu bylo prokázáno, že ukrývá ostatky dvou set padesáti až tří set vojáků. „Jde o největší objev vojenské historie od konce druhé světové války,“ prohlásil o nálezu Peter Francis, mluvčí Komise Britského společenství národů pro válečné hroby (CWGA). Tato nezisková organizace, jejíž inspektoři mají na starost péči o vojenské hřbitovy v mezinárodním rozsahu, hodlá po objasnění totožnosti padlých vojáků znovu a s náležitou poctou pohřbít jejich ostatky. Podle zpravodajského serveru CNN za tímto účelem Komise nedaleko městečka Fromelles zřídí nový vojenský hřbitov. Ten bude posvěcen 19. července příštího roku, tedy v den čtyřiadevadesátého výročí tragické bitvy.
Minimum úcty padlým „Každý ze znovu nalezených vojáků bude uložen k odpočinku s veškerou poctou, která mu náleží,“ uvedl Kevan Jones, šéf oddělení péče o válečné veterány britského ministerstva obrany, a dodal, že „práce na identifikaci ostatků je minimem úcty, jakou dnes můžeme padlým vzdát“.
S určováním totožnosti by pak podle ministerstva neměl být s využitím dnešních technologií problém, vzhledem k tomu, že z nalezených kostí a zubů masově pohřbených vojáků lze zajistit dostatečné množství vzorků DNA. Program genetického testování ostatků padlých u Fromelles přitom bude tím nejrozsáhlejším, jaký kdy byl v dějinách poválečné historie uskutečněn.
Odborníci se spoléhají, že k určení totožnosti příslušníků britských a australských vojenských jednotek z valné části napomůže také průzkum nalezených osobních předmětů. Z pohřebiště se již podařilo vyzdvihnout části uniforem včetně knoflíků a kovových přezek z opasků nebo například jízdenky na vlak. „DNA je jen jednou z částí této důležité skládačky. Odborníci věnují pozornost všemu, co je u Fromelles nalezeno,“ uvedl Kevan Jones. Ministerstvo rovněž vyzvalo možné pozůstalé, již se domnívají, že by mohli být příbuznými doposud pohřešovaných vojáků, aby se co nejdříve ohlásili přímo některému z úřadů nebo prostřednictvím e-mailové adresy fromelles@spva.mod.uk.
Bitva, jež otřásla Austrálií Prozatím domnělý počet tří stovek vojáků masově pohřbených poblíž Fromelles, je stále jen částí neúplného počtu pohřešovaných. V noční krvavé bitvě z 19. na 20. července roku 1916, jež byla epizodou bezmála čtyři měsíce trvajících bojů na Sommě, totiž zahynulo na dva tisíce tři sta britských a australských vojáků a zhruba dalších pět tisíc jich bylo zajato. Noc, během níž se britsko-australské pěší divize pokusily prolomit pozici německých vojsk, je dodnes považována za nejtragičtější v dějinách australského vojenství. Zajímavostí je, že na německé straně bojoval i tehdy sedmadvacetiletý Adolf Hitler.
„Každý z vojáků bude s veškerou poctou znovu uložen k odpočinku.“
***
Masové hroby u Fromelles
Lány v okolí vesničky Fromelles na severu Francie skrývají ostatky téměř dvou a půl tisíc britských a australských vojáků, kteří zde zahynuli v krvavé řeži v roce 1916.
Bitva vedená 19. a 20. července 1916 měla původně odvést německé síly od místa hlavních bojů bitvy na řece Sommě. Britové a Australané zde ztratili 2300 mrtvých a 5000 zraněných bez valného užitku. Bitvy u Fromelles se pravděpodobně zúčastnil i mladý desátník Adolf Hitler. Do prosince zde má být vybudován památník obětí.
Němci po bitvě pohřbili mrtvé do masových hrobů. V pěti z nich, nedávno odkrytých a zkoumaných týmem expertů se skrývají ostatky asi 250 až 300 vojáků. Jejich totožnost mají určit testy DNA i nalezené osobní předměty - například pouzdro na holení, knoflíky a vyznamenání.
