Minulý týden byla po mnoha odkladech konečně vyhodnocena a uzavřena filmová soutěž Action for Women (Iniciativa pro ženy), kterou loni uspořádal italský parlament ve spolupráci s Radou Evropy, serverem pro sdílení videí YouTube a filmovým ateliérem Cinecitta.
Soutěž měla formou pětiminutových filmových spotů pranýřovat nejen zjevné, ale i skryté násilí na ženách a byla podle organizátorů určena začínajícím filmovým režisérům napříč Evropou. Vítězný snímek, jímž se minulý čtvrtek stal pětiminutový film „Moje první facka“ italského začínajícího režiséra Corrada Cerona, by měl být podle proklamací organizátorů promítnut i na berlínském filmovém festivalu. S částečným vědomím toho, jak celá soutěž probíhala, si přeji, aby alespoň tahle proklamace vyšla. Projekt ve mně i přes svůj chvályhodný záměr vzbuzuje rozpaky.
Podle původního záměru měla být soutěž mezinárodní, komunita uživatelů YouTube měla o finalistech hlasovat od 18. prosince 2009 do 15. ledna 2010 a vítězové měli být vyhlášeni 20. ledna 2010. Z výše zmíněného harmonogramu se poměrně záhy stal trhací kalendář, mezi finalisty, o nichž měli rozhodovat uživatelé YouTube, se jiné než italské filmy nedostaly. Informovanost majitele YouTube, společnosti Google, o průběhu soutěže nasvědčovala tomu, že firma nemá její průběh právě pod kontrolou: sice zveřejnila, že mezi nejaktivnější země v soutěži patřily Itálie, Rusko, Česká republika, Španělsko a Polsko, ale na dotaz, kolikže spotů tedy do soutěže přihlásili čeští filmaři, reagovali zástupci Googlu slovy, že přesnější statistiky českých účastníků nemají k dispozici.
Už začátkem prosince byl také původně avizovaný termín vyhlášení výsledků posunut víc než o měsíc na konec února - a pak se stejně ještě změnil.
Ať tak či onak, soutěž je u konce a vítězný spot lze zhlédnout na YouTube. Ceronův krátký film kombinuje příběh dospělé týrané ženy s příběhem její dcery a klade si otázku, kde se násilí rodí a jaký vliv má na děti. Podobných klipů se v soutěži objevilo víc, téměř určitě proto, že dětská traumata patří k těm nejvážnějším důsledkům, jaké s sebou domácí násilí nese. Jinou věcí je, že právě oceněný Cerone natočil svůj film až naturalisticky realistickou formou. Vzniká tak další otázka: přispěl k jeho ocenění víc vlastní apel snímku, nebo spíš fakt, že zobrazování násilí zvyšuje atraktivitu filmu a poutá větší pozornost?
O autorovi| Jaroslav Krupka redaktor LN
