Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

DOPISY REDAKCI

Česko

Nohavica a Kundera: dvojí metr na udavače?

Ad LN 21. 10.: Kunderovo udání nebylo falzum

Tak jen tiše přemýšlím, pokolikáté už si musím říkat cosi o dvojím metru. Dobrá (zejména folková) píseň má dnes štěstí, mlčí-li se o ní v novinách, v tom horším případě se totiž v tisku stává terčem. Zato když J. Hutka napsal pamflet Udavač z Těšína na J. Nohavicu na základě („kunderovsky“ řečeno: nepotvrzeného) údaje, že J. Nohavica prý kdysi udal K. Kryla, věnovaly tomu LN promptně celou stránku. A když se nedávno potvrdilo Kunderovo udavačství takříkajíc přímo od pramene už podruhé, LN ho přesto hájí dál... Jakub Florian, Praha

Kdo hází bláto

Ad LN 24. 10.: Radosti hodných Honzů

Se zájmem jsem si opět přečetla komentář ke „kauze“ Milan Kundera, kde byl odhalen další nepříliš průkazný střípek viny. I kdyby se zmíněný spisovatel podílel na tehdejším spádu událostí, já se ptám: Proč má vyjít z mlčení? Před kým se má ospravedlňovat? Před odsudkem povrchní společnosti, která prahne po senzacích, ne po pravdě? Bláto hází ti, kdo jsou ctnostní hlavně díky pohodlí a zbabělosti. Tato společnost vydává sprostotu a neomalenost a následné potírání pravidel za otevřenost a originalitu. Pokud je něco už na hraně, tak konstatuje, ale ničemu nečelí.

Milan Kundera ve svém díle není aspoň falešný a nekličkuje. Své čtenáře nemůže nikdy ztratit. Hana Korcová, HanaKorcova@seznam.cz

Slaboch Štrougal

Ad LN 19. 10.: Husák byl slaboch

Vyčítat Gustávu Husákovi „slabošství“ je právě od Lubomíra Štrougala přinejmenším neetické. Husák prošel třemi vzestupy (Slovenské národní povstání, komunistický puč, normalizace) a třemi pády (poražení povstání, padesátá léta, listopad 1989). Byl to člověk mocichtivý, který si ale moc dokázal jakýmkoliv způsobem znovu a znovu vybojovat. Za dlouholetého žaláře v padesátých letech prokázal odvahu a nenechal se zlomit, což ho zachránilo před šibenicí.

Naproti tomu byl Štrougal hned po válce katapultován nejprve do svazáckých a poté stranických struktur a pak už díky svému „aerodynamickému“ krunýři jen proplouval vysokými funkcemi navzdory všem úskalím a nástrahám. Štrougal byl na rozdíl od Husáka či Dubčeka typickým oportunistickým kariéristou, jednou z tisíců funkcionářských šedých myší bez konceptu, vize, vlastního názoru a hlavně odvahy. Milan Březina, Praha

Našlehaný kýč?

Ad LN 23. 10.: Našlehaný kýč s velkou ambicí

Jako divačka jsem byla svědkem úplně jiné podívané nežli paní redaktorka, jež znectila Kudykam od samého začátku do konce. Projevované emoce a nadšení diváků, kteří aplaudovali jak během představení, tak i na závěr, byly asi pro autory největší odměnou, kterou paní Machalická nechce vidět. Její text směšně a úporně znehodnocuje úplně všechno. Domnívám se, že autorům této nevšední podívané jsou její názory lhostejné. Stejně tak nám, divákům.

Bohumila Kotyzová, bohkot@centrum.cz

***

Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov, nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy. Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce