Ad 15. 7.: Stačí krok a ČSSD končí
Kdybychom se jakéhokoli pravicového politika zeptali, jestli pro vybalancování demokratického prostředí považuje za nezbytné, aby zde existovala silná levicová strana sociálnědemokratického typu, většina by odpověděla ano. Někteří by si to možná i mysleli. Ve skutečnosti jim k pohodlnému vládnutí vyhovuje spíš slabá či roztříštěná levice. Petr Holub přesvědčivě poukazuje na hrozby, které u nás i ve většině evropských zemí oslabují pozici sociálnědemokratických stran. Přesto však i v 21. století zůstává princip solidarity jedním z hlavních pilířů soudržnosti společnosti. Jak jej však realizovat v podmínkách, kdy veřejné zdroje jaksi vysychají a těch, kteří natahují ruku, je příliš mnoho? Před sociálnědemokratickými vůdci stojí těžké otázky.
Nutnost nalezení nového lídra se v ČSSD urychlí po podzimních komunálních a senátních volbách a bude samozřejmě záležet na tom, jak v nich ČSSD dopadne. Šance na návrat do čela sociálnědemokratické strany se otevírá pro Vladimíra Špidlu, o to víc, že se o vedoucí posty po návratu z Bruselu nijak vehementně nehlásí. Vladimír Špidla patří k několika málo politikům, kteří viditelně přečnívají přes ohrádku českého politického dvorečku. Jeho morální kredit je nezpochybnitelný. Kdyby na něj hypoteticky vypadl nějaký kostlivec ze skříně, znamenalo by to větší zklamání, než kdyby se na Usaina Bolta provalilo, že dopuje. Špidla má navíc zkušenosti z pozice evropského komisaře. Kdo z vás na to má, pánové, mohl by klidně na schůzi stínové vlády parodovat výrok Jiřího Paroubka.
Gustav Konečný, Blansko
Ekologisté rozpoutali kůrovcovou kalamitu
Ad LN 14. 7.: Test pro Drobila: uhájit národní parky
Autorku článku děsí představa, „že již za několik měsíců by do českých národních parků mohly vjet stroje lesníků a začít těžit“. Paní redaktorko, vždyť ale ty stroje tam již dávno jsou!
Jaká jsou fakta? Po staletí se o Šumavu starali lesníci. I po vyhlášení Šumavy Národním parkem byl ředitelem lesník Ivan Žlábek. V letech 2002-2004, těsně před tím, než byl ekologisty odvolán, těžil ročně okolo 13 tisíc m3 kůrovcového dřeva. Poté ekologisté získali nad Národním parkem nadvládu. Ideologií „bezzásahovosti“ během několika let rozpoutali kůrovcovou kalamitu, která dnes ohrožuje nejen všechny lesy v Národním parku, ale i lesy v majetku ostatních vlastníků v okolí Šumavy.
Ve snaze uhasit požár kůrovcové kalamity chystá v letošním roce „ekologické“ vedení Národního parku Šumava těžby okolo 600 tisíc m3 kůrovcového dřeva, tedy cca 50x více, než těžil ekologisty kritizovaný lesník Ivan Žlábek. V NP Šumava dnes pracují stovky dělníků s motorovými pilami. Z parku se tak pod vedením ekologistů stala největší těžařská společnost v regionu. Tržby za dřevo, které park prodává většinou do zahraničí, budou převyšovat půl miliardy korun. Z pohledu těchto faktů by návrat lesníků do vedení NP Šumava byl více než vítaný.
Tomáš Jirsa, senátor na Šumavě
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
