Můžeme prohrát, a přesto odcházet se vztyčenou hlavou. To se však klokanům v sobotu večer proti Spartě nepodařilo. Odcházeli zmlácení, se dvěma hlavami zkrvavenými a jedním zlomeným nosem. To je samozřejmě skandál. Dlouhá léta jsme my – příznivci zelenobílých – zvyklí na to, že po čuni dostane soupeř. Opravdu nechápu, jak je možné, že jsme dostali napráskáno od slečinek z Letné. O výsledku nemluvě.
0:1 nevypadá na první pohled nějak strašně. Klokani k tomuto výsledku ovšem doskákali, aniž by vystřelili na branku soupeře.
Kvůli zranění chyběl Kaufman, po knockoutu v první půli hřiště opustil i Štohanzl. Ponuré je zjištění, že když jsou tito dva mimo, nenajde se mezi ostatními hráči nikdo schopný v rychlosti zpracovat míč, udělat kličku a nahrát nebo vystřelit. Chápu, že náš klub nemá moc peněz na nákup Cristiana Ronalda. Základní herní dovednosti by mohlo zvládnout více fotbalistů v zelenobílém. Doufejme, že se naši jediní tvořiví chlapci co nejdříve uzdraví. Budeme to potřebovat.
Ke klidnému zazimování totiž musíme v posledních třech utkáních podzimu vybojovat nejméně sedm bodů.
Autor (36) zažil mistrovskou sezonu jako malý chlapec a od té doby mu není pomoci.
