Tohle místo je pro lidi bez domova nikým nestřeženým rájem. Peklem naopak pro hasiče a policisty, kteří zde často zasahují. Hasiči tyhle budovy znají dokonce jako jedno z míst, kam jezdí v Praze nejčastěji. 28. květen, 12. červenec, 13. srpen, 10. září, 28. říjen a naposledy 16. leden. Tedy šest požárů jen za posledních sedm měsíců. A třeba za 14 měsíců mezi prosincem 2012 a únorem 2014 tam museli vyjíždět hned 16x.
„Jsme tady každých několik týdnů. Dnes tu jsou zase tři jednotky - ze Smíchova, z centrály a SDH Stodůlky, také policie. Stojí to velké peníze. A zbytečně,“ říkal serveru Lidovky.cz při posledních požáru před třemi týdny jeden ze zasahujících hasičů. Ti museli zlikvidovat hořící odpad v dýchací technice a vyvedli z tiskárny 10 lidí.
Na místo se vždy sjede mnoho hasičských a policejních aut, někdy musí zasahovat i záchranná služba. Každý výjezd tak stojí stát několik desítek tisíc korun. Škodu není na kom vymáhat, u lidí bez domova by asi úřady nepochodily.
„Většinou se jednalo o požár odpadu, způsobený nedbalostí při používání otevřeného ohně,“ vysvětlila mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová. „Jediné štěstí je, že už tam není nic, co by mohlo pořádně chytnout a oheň tak nemůže přeskočit na okolní budovy,“ dodal jeden z hasičů.
O „divokosti“ tohohle místa svědčí incident ze 14. července 2011. Jeden z obyvatel okolních domů ohlásil pozdě večer na linku 158, že se z bývalé tiskárny ozývá střelba. Na místo vyrazilo mnoho policejních hlídek v neprůstřelných vestách. Údajného střelce nenašli. Ráno se však do Kmochovy ulice vrátili.
Zásah hasičů v červenci 2011, kdy museli vyprostit mrtvolu ze zatopené výtahové šachty.
Při hledání stop po střelbě nalezli kriminalisté v zatopené šachtě mrtvé tělo. „Bylo ve značném stádiu rozkladu, proto i kdyby se v tiskárně střílelo, tak úmrtí a údajná nahlášená střelba spolu nemohou souviset,“ uvedla tehdy mluvčí policie Jana Rösslerová. Podle šetření se jednalo o bezdomovce nebo uživatele drog, který se zabil pádem do výtahové šachty, mrtvé tělo museli vyprostit hasiči.
Přitom tiskárna bývala smíchovskou chloubou. Založil ji už v roce 1877 Václav Neubert, jehož jméno nesly i grafické závody. Objekt se postupně rozšiřoval, tiskárně se dařilo. Na podzim 1926 začal syn Karel Neubert vydávat a řídit jeden z nejlepších prvorepublikových časopisů Pestrý týden.
Ten měl velký dopad na každodenní život společnosti jako umělecko-reportážní medium. Svá díla zde často publikovali přední čeští fotografové Václav Jírů, Karel Hájek, Ladislav Sitenský, Jan Lukas, Jiří Jeníček či Václav Chochola. Pestrý týden otiskoval i snímky hvězdných autorů typu Karla Čapka, Františka Drtikola či Josefa Sudka.
Texty ze začátku dodávala skvělá novinářka Milena Jesenská (korespondenční přítelkyně Franze Kafky, později slavná odbojářka, která zahynula v roce 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück) a zakládající člen Devětsilu Adolf Hoffmeister, později spisovatel Jaromír John. Na jaře 1945 časopis zanikl, vyšlo celkově 963 čísel.
O tři roky později znárodnili tiskárnu komunisté a byla začleněna do národního podniku Orbis (od roku 1960 Polygrafia). V 70. letech celá tiskárna prošla rekonstrukcí a modernizací, zbudovaly se výtahy. V revolučních měsících podzimu 1989 a jara 1990 se Grafoprint stal prvním vydavatelem časopisu Reflex, v té doby se tam tiskl i časopis Květy.
Potomci rodiny Neubertů chtěli dostat tiskárnu zpět. Protože se prý rekonstrukcí objekt zhodnotil, museli vnuci zakladatele Václava Neuberta Karel (1926 – 2003) a Ladislav (1927 – 2013) zaplatit Fondu národního majetku za vrácení objektu hodně přes sto miliónů korun.
Bratři Neubertové si půjčili peníze a v roce 1992 založili komanditní společnost Grafoprint - Neubert. Jenže po vstupu dalšího subjektu do firmy došlo k neshodám a bratři Neubertové v roce 1995 Grafoprint opustili. Od té doby už nemá rodina Neubertů se smíchovským objektem nic společného. V roce 1999 byl na firmu Grafoprint vyhlášen konkurs, objekty s pozemkem pak několikrát změnily majitele.
V létě 2011 měla tiskárna ještě většinu oken zasklených.
V současnosti vlastní areál lucemburská firma KLC III CZ s.r.o. s řeckými majiteli. V lednu 2010 firma oznámila záměr vybudovat zde komplex Bellevue Residence Grafická. O přeměně tiskárny na byty se přitom mluvilo už několik let před tím. Součástí nejnovějších plánů měl byl i výstavní prostor pro prezentaci historie Neubertových grafických závodů. Výstavba měla být dokončena v únoru 2012.
Povolení k demolici si ale firma vyřídila až na konci roku 2011. Až do ledna 2015 se však nic nedělo, objekt chátral. Průzkum ukázal, že jsou podzemní vody zamořeny toluenem, který se tam dlouhá léta skladoval. Některé budovy ohrožovaly okolí, firma proto dostala od Prahy 5 pokutu sto tisíc korun. „Jediné, na co máme nárok a co jsme po firmě vyžadovali, bylo zabezpečení. Aby se tam třeba nedostalo dítě. To co se odehrává uvnitř, je už záležitostí vlastníka. Státní správa už nemá jiné možnosti, jak situaci ovlivnit,“ vysvětlila mluvčí páté městské části Helena Šmídová.
V minulém roce pak udělila Praha 5 další pokutu. „Proti té druhé se firma odvolala kvůli její výši. Magistrát pokutu zrušil, protože jsme na ně byli prý moc přísní,“ řekl serveru Lidovky.cz Karel Stuchlík, referent oddělení stavebního dozoru Prahy 5. Až před rokem, tedy po víc než třech letech nečinnosti, nejstarší část komplexu zbouraly bagry. „Investor čekal na dokončení změny ve využívaní půdy a taky na koeficient, a zároveň na vydání územního rozhodnutí,“ komentoval pro deník Metro prodlevu jednatel firmy Dimitrios Ploumpis.
Nákres chystaného rezidenčního bydlení místo tiskárny.
„Pokud vše půjde podle plánu, práce na výstavbě nové budovy začnou na konci letošního roku. Nová budova bude mít přibližně devadesát luxusních apartmánů různých velikostí a taky přes sto osmdesát parkovacích míst,“ říkal před více než rokem Ploumpis a dodal, že na konci března 2015 firma zažádá o stavební povolení.
Do začátku února 2016 však Praha 5 žádnou takovou žádost neobdržela. „Tento měsíc zažádáme o stavební povolení, konečně máme všechny papíry, vyjádření všech úřadů, Pražské energetiky, Pražské plynárenské... dohromady asi 27 razítek, na které se čekalo půl roku a vše je připraveno. To znamená že za tři, maximálně čtyři měsíce budeme to stavební povolení mít a potom budeme pokračovat,“ líčil na konci minulého týdne pro Lidovky.cz Ploumpis. Obrovskou chátrající budovu, která z tiskárny zbývá, prý firma bourat nebude, ale přestaví ji.
  |
Připomeňme, že podle původních slibů se mělo v nových bytech bydlet už v únoru 2012. Proč tedy firma neustále neplní sliby a posouvá datum výstavby? „Pokaždé něco opravíme a za chvíli je to tam znovu zničené. Bezdomovci jsou barbaři,“ tvrdil jednatel KLC III CZ. Proč neinvestují do zabezpečení a nenajmou ostrahu objektu, však Ploumpis nedokázal vysvětlit. Místo tak dál patří lidem bez domova.
Okolo pozemku je sice plot, ale bezdomovci si v něm udělali několik vstupů. Navíc v přízemí budovy chybí okna, takže se dá dovnitř dostat i tak. „Jednou měsíčně se v rámci akce Prostor v objektu bývalé tiskárny zaměřujeme na možný pobyt kriminálně závadových osob. Je tam dost skulin, kudy se tam dá dostat. Policie ČR v objektu jinak zasahuje jen když tam hoří, nebo když někdo volá, že má problém a většinou je to osoba, která tam nemá co dělat. Někdy tam zasahujeme i třikrát do měsíce,“ popsal Jiří Kunc, vedoucí policejního oddělení v Košířích.
Pohled na rozpadající se objekt je pro potomky rodiny Neubertů už jen bolestnou vzpomínkou. „Když jsem jel nedávno okolo, tak jsem zděsil z toho, jak to tam vypadá. Je to velká ostuda,“ řekl jeden z příbuzných, který si nepřál být ve spojení s chátrajícím objektem jmenován.
