Tisíce elitních vojáků - o nichž je řeč - však každoročně armádu opouští a v civilním životě je jim nabytá vojenská zkušenost na nic.
Jenomže oni nic jiného než bojovat neumí, a tak v civilu dělají práci, která neodpovídá jejich vzdělání. Někdejší elitní stíhací pilot dnes například pracuje jako vrátný, protože nemůže sehnat jiné místo.
Ato je na tom ještě dobře. Někteří jiní bývalí vojáci padají doslova na dno. Pár jich spáchalo trestný čin, jiní se třeba dávají k extremistům. „Jsou totiž schopni vycvičit ostatní, jsou kvalitními bojovníky i plánovači operací,“ říká k tomu odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Vedení armády ale teď hledá způsob, jak vojákům odchod z kasáren „polidštit“: ještě během služby by se měli připravit na civilní povolání při rekvalifikačních kurzech ve Vyškově a Moravské Třebové.
Armáda už problém řeší S plánem kurzů nyní finišuje náměstek ministra obrany Michael Hrbata. „Semináře by měly být zaměřeny stejně jako kurzy pořádané úřady práce. Tedy třeba na práci s počítačem nebo na účetnictví,“ přibližuje Hrbata.
Armáda dosud tento problém příliš neřešila. Vojáci, kteří si svůj handicap uvědomovali, se museli vzdělávat „bokem“. To je i případ bývalého pilota vojenského vrtulníku Jiřího Kohouta, který si po odchodu z armády založil vlastní firmu s výpočetní technikou. „Ještě v rámci služby jsem si dělal odbornou praxi s počítači,“ říká Kohout.
Armádu každoročně opouští tisíce zaměstnanců. Jen vloni ukončilo služební poměr 1658 vojáků z povolání, jejich průměrný věk byl 35,6 roku. Pouze 722 z nich, tedy necelá polovina, zažádalo o dobrovolný rekvalifikační kurz.
Vedení armády nemá přehled, kam její profesionálové odcházejí. „Nedá se vyloučit, že ke zneužití znalostí vojáků může docházet,“ přiznává náměstek Hrbata.
Čtěte TÉMA na straně 2
