Rozšíření eurozóny na 17 členských států již minulý měsíc schválil v Bruselu summit Evropské unie. Estonsko je na několik let nejspíš posledním státem, který evropskou jednotnou měnu, momentálně sužovanou největší krizí v historii, přijme. Češi se k tomu zatím vůbec nechystají, podobně jako ostatní země střední a východní Evropy.
Estonsko je navzdory nedávné ekonomické recesi, která v EU zasáhla nejvíc právě Pobaltí, vůbec nejméně zadluženým státem unie. Jeho celkový dluh činí jen sedm procent hrubého domácího produktu. V celé evropské sedmadvacítce je přitom přípustná hranice 60 procent HDP, kterou navíc většina zemí překračuje. Estonská vláda rovněž počítá s tím, že rozpočtový deficit se v blízké budoucnosti přehoupne z loňských 1,7 procenta HDP do přebytku.
Estonsko, kde žije zhruba 1,3 milionu obyvatel, bude po Kypru v rámci eurozóny druhou nejmenší ekonomikou.
Estonská ekonomika se loni v důsledku světové finanční krize propadla o 14 procent. V letošním roce očekává vláda nárůst ekonomiky o procento. Estonská centrální banka včera uvedla, že lednový vstup do eurozóny podpoří důvěru investorů. „Euro nás přes noc neučiní chytřejšími a nezvýší naši produktivitu. Vstup do eurozóny nicméně znamená, že důvěra v estonskou ekonomiku roste.“
