BRUSEL Evropské země chtějí navázat užší vztahy se svými východními partnery. Shodli se na tom lídři sedmadvacítky na summitu, který včera skončil v Bruselu.
„Schválili jsme ambiciózní projekt Východního partnerství a vyčlenili jsme pro něj 600 milionů eur (do roku 2013 – pozn. red.),“ shrnul výsledek dvoudenního jednání český premiér Mirek Topolánek, jehož země nyní Evropské unii předsedá. Jak dodal, summit, na němž bude projekt oficiálně zahájen, se uskuteční 7. května. I když ještě donedávna bylo téměř jasné, že se setkání sedmadvacítky a šesti východoevropských zemí uskuteční v Praze, Topolánek to nepotvrdil. „Zatím není jasné, zda se ten summit bude konat v Bruselu nebo v Praze,“ prohlásil český premiér. Cílem projektu Východního partnerství, který je zahraničně-politickou prioritou českého předsednictví, je navázat bližší spolupráci se šesti zeměmi na východ od Evropské unie – Ukrajinou, Gruzií, Moldavskem, Běloruskem, Arménií a Ázerbájdžánem. Unie těmto zemím výměnou za reformy nabízí finanční podporu, dohody o přidružení, o zónách volného obchodu a o snadnějším poskytování víz do zemí EU.
Debata o Bělorusku Již od chvíle, kdy celý projekt spatřil světlo světa, vedly se vášnivé debaty, zda do projektu začlenit i Bělorusko, zemi, kde podle mnohých dochází k porušování lidských práv, a zda na zahajující summit pozvat prezidenta Alexandra Lukašenka, označovaného za „posledního diktátora Evropy“. „Pokud jde o Východní partnerství, byla zde velká debata, ale nakonec jsme se sjednotili. Je to velká výhra nejen pro dotyčné státy, ale i pro Evropskou unii. Jsem velice šťastný, že se to podařilo,“ uvedl na tiskové konferenci po skončení summitu šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. „Pozvání Lukašenka, to je jiná otázka, to bude záviset na tom, jak se budou běloruská vláda a prezident chovat ještě v dalších dnech. Ale myslím si, že Bělorusko si zaslouží do této iniciativy patřit,“ uvedl na tiskové konferenci po skončení summitu šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle jeho mluvčí Zuzany Opletalové se o pozvánce rozhodne až těsně před konáním summitu, někdy na konci dubna. Brusel a české předsednictví ještě budou muset zhodnotit pokroky Běloruska v řadě oblastí – zejména pokud jde o dodržování základních práv a svobod včetně svobody projevu a sdělovacích prostředků a práva na shromažďování a politické sdružování. Podle zprávy, kterou vypracovaly na začátku února nevládní organizace z Běloruska a jejich partneři ze zemí unie (za Českou republiku přispěly Člověk v tísni a Občanské Bělorusko) a Spojených států, nejsou běloruské úspěchy zatím nijak velké. Závěry uvedené v dokumentu mluví jasně – změny, které běloruské státní orgány provedly za posledních pár měsíců, byly převážně kosmetického rázu a jsou snadno odvolatelné. „Přestože jsou nedávné kroky běloruské vlády vítány, mohou být považovány pouze za minimální projev snahy prokázat alespoň trochu dobré vůle a ochoty pokračovat v dialogu s EU,“ píše se ve zprávě, která sledovala období od října loňského roku do ledna roku 2009.
Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů je možné, že společně s Lukašenkem (jestliže přijede) by mohli navštívit místo konání summitu i představitelé běloruské opozice. Nebudou se sice moci účastnit oficiálních unijních jednání, s českými představiteli se ale setkají. Celý plán je zatím v zárodku, představitelé běloruské opozice by ho ale uvítali. „Nápad pozvat i zástupce demokratické občanské společnosti je velmi pozitivní,“ uvedl pro LN Aljaksandr Lahviniec z běloruského hnutí Za svobodu, které vede bývalý prezidentský kandidát Aljaksandr Milinkevič.
***
„Schválili jsme ambiciózní projekt Východního partnerství a vyčlenili jsme pro něj 600 milionů eur.“
Projekt takzvaného Východního partnerství pootevírá dveře do Evropské unie některým státům bývalého Sovětského svazu. Konkrétně jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Kromě prohloubení diplomatických vztahů EU počítá i s větší finanční pomocí pro vybrané země. Původně mělo jít o 350 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy korun), nově ale státy bývalého SSSR získají do roku 2013 celkem 600 milionů eur (zhruba 16,2 miliardy korun). „Náš velký sen se podařil. To je to nejdůležitější,“ řekl novinářům po skončení summitu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
O autorovi| Tereza Šupová, zvláštní zpravodajka LN na summitu EU
