Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Evropská prestiž? Nezájem

Česko

Kulturní pocta - Brněnští politici bez boje vyklidili pole pro Ostravu a Plzeň

Kandidatura Brna na titul Evropského hlavního města kultury se změnila v politický spor. Město prý na kulturu dává dost a přínos titulu je nejistý.

BRNO Šanci získat evropskou poctu zadusili brněnští politici dřív, než ji dostali. Odmítli se ucházet o titul Evropské hlavní město kultury roku 2015. Vyklidili cestu k propagaci i evropským dotacím pro jiná města, například Plzeň, Ostravu či Hradec Králové. Praha už status držela v roce 2000.

Po včerejším nesouhlasu už Brno nemá šanci vypracovat včas přihlášku do výběru. Je potřebné ji podat do konce října. „Brno je kulturním městem, jehož význam přesahuje hranice republiky. A má šanci to stvrdit,“ tvrdil před jednáním náměstek primátora Martin Ander (SZ). A zastání našel i v dalších zastupitelích. „Kultura je to jediné, co po nás zbude,“ připomněl Karel Hledík (ODS) myšlenky Milana Kundery, brněnského rodáka. Ale marně.

Největším argumentem proti se stala nutnost investovat do kultury do roku 2015 odhadem nejméně 125 milionů korun. „To je 25 milionů ročně, za to můžeme mít tolik letáků, že o nás bude vědět celá Evropa,“ prohlásil primátor Roman Onderka (ČSSD). Mezi jeho spolustraníky se nenašel jako v jediné straně ani jeden souhlasící zastupitel.

Souhlasil i ten, který jiné dotace kritizuje Námitky měli i občanští demokraté. Například Stanislav Michalík připomněl, že v podkladech je zmínka o nutnosti postavit v Brně koncertní sál, což by znamenalo další stamilionové sumy. Ptal se, zda by například kulturní organizace byly ochotny kvůli kandidatuře dobrovolně snížit své příjmy a jak lze zaručit příjmy z kandidatury.

„Všichni mluví o světové krizi a my chceme Brno zviditelnit a přivést sem tok peněz. Je to snad poprvé, co vidím, že se ziskům někdo brání,“ míní náměstek primátora pro kulturu Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Včerejší verdikt ho zklamal. „Je to promarněná šance, mohli jsme navíc využít chuti a motivace kulturních osobností se v Evropě ukázat,“ podotkl s tím, že zúčastněným městům se vložené sumy několikanásobně vrátily.

„Protestoval jsem proti dotacím na letecké linky, tvrdili mi, že to pomáhá rozvoji Brna. Protestoval jsem proti dotacím na Velkou cenu, dozvěděl jsem se, že pomáhají propagaci Brna. Podobně to bylo i u ohňostrojů či festivalu CIAF. Když se konečně má Brno stát zajímavým a známým přes kulturu, všichni se cukají,“ komentoval i zastupitel Mojmír Vlašín (SZ).

S kandidaturou nakonec souhlasili všichni zelení i členové uskupení Brno 2005, polovina komunistů a za ODS jedině Hledík. Ostatní jeho spolustraníci se zdrželi. U lidovců se proti postavila pouze bývalá náměstkyně primátora Barbora Javorová, která se přiklonila ke svému životnímu partnerovi Onderkovi. Podle ní bylo lepší podpořit mládežnickou olympiádu v Brně, proto ani v době svého působení na radnici kandidaturu nepodporovala. „Jenže olympiáda je pro přespolní, na investicích do kultury by vydělali Brňané,“ poznamenal jeden z diváků v sále.

Kandidaturu města podpořily už dříve významné kulturní osobnosti, které v ní viděly jednoznačnou šanci. Například podle ředitele Moravské galerie v Brně Marka Pokorného je Brno jediné město po Praze, které disponuje srovnatelnou infrastrukturou, zázemím a tradicí ve všech oblastech kultury. „Brno je městem kultury naprosto jednoznačně,“ uvedl minulý týden.

Kandidaturu podpořil i virtuos Igor Ardašev a za potřebnou ji považovala i pěvkyně a brněnská rodačka Magdalena Kožená. „Podle jejího názoru chybí Brnu ucelená propagace města a jeho kultury v cizině. Toto je ideální příležitost, jak to změnit,“ tlumočil názor Kožené její manažer David Dittrich. „Při vší úctě k ostatním českým a moravským kandidujícím městům je Brno v tomto ohledu o třídu výš,“ souhlasí rovněž ředitel Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý.

***

Prestižní titul, který něco stojí Kandidáta na nositele titulu Evropské hlavní město kultury vybere ministerstvo kultury, stvrzuje jej rada složená z evropských ministrů pro kulturu na základě doporučení odborníků a dalších institucí. Titul dostávají pro každý rok dvě evropská města, společně s Českou republikou ho v roce 2015 ponese některé sídlo v Belgii. Města jsou už vybrána až do roku 2013. Titulem se letos může honosit Linec a Vilnius. Vybraná města obvykle dostávají evropské dotace.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Autor: