Herbert Ziehm patřil k demonstrantům z NDR, kteří v lednu 1990 obsadili centrálu Stasi, aby zabránili ničení svazků. Později se podílel na jejich rekonstrukci (Němci dali dohromady sešrotované dokumenty z 15 tisíc pytlů). „Jenže tohle bohužel není Berlín po pádu zdi,“ vítal ho na káhirském letišti šéf místní pobočky nadace Konrada Adenauera. Současný Egypt je prý spíš Maďarsko v létě 1989, kdy se zatím stříhají dráty na hranici s Rakouskem.
Ziehm se sešel s demonstranty, kteří vtrhli do ústředí egyptské tajné policie. Vedl je 27letý právník Saíd Abú al-Ala a prý si stihl přečíst dokumenty o bývalých ministrech (kupříkladu u homosexuálního ministra kultury si egyptští tajní poznamenali, že prezidentově ženě radil s výběrem šatů). Ziehm mladíka pochválil – a varoval, že i Stasi jim zprvu podstrkávala pikantní, nedůležité spisy.
Egyptská tajná policie má prý 100 tisíc příslušníků a 300 tisíc informátorů. Změnila název a šéfy, ale jede dál po starém. Než Ziehm odletěl, pozvala si ho k pohovoru... No, kdyby to bylo „Maďarsko v létě 1989“, to by ještě šlo. To by následovalo přejmenování vládní strany, prozatímní ústava a do půl roku svobodné volby.
*** Jak známo, patentovat člověka si nemůžete. Ale americký patentový úřad uznal patent na „harvardskou myš“, kterou v roce 1988 upravili Philip Leder a Timothy Stewart. Ubohá myš měla uměle zabudovaný gen, který měnil zdravé buňky na rakovinné, a daly se tak na ní testovat onkologické léky. Což vedlo k otázce za miliardy dolarů: Mohou se patentovat geny?
Firma Myriad Genetics získala sedm patentů na geny BRCA1 a BRCA2 (= breast cancer, geny náchylnosti k rakovině prsu). Loni v březnu federální soudce v New Yorku Robert Sweet rozhodl, že geny jsou nepatentovatelné, protože jde o výtvory přírody. Nyní probíhá odvolací soud ve Washingtonu (píše Andrew Cohen na webu měsíčníku Atlantic).
Zdá se, že navrch mají odpůrci firmy, což jsou lékaři, pacienti, výzkumníci a právní aktivisté s celkem srozumitelným argumentem: „Lidský gen není o nic víc patentovatelný než ledvina.“ *** Ještě jednou Spiegel: na svém webu 7. dubna informoval o procesu s deseti somálskými piráty, který probíhá v Hamburku. Hoši loni v dubnu přepadli loď plující pod německou vlajkou. Vzápětí ale zasáhli nizozemští mariňáci, kteří zde hlídkovali v rámci protipirátské akce EU. A protože hoši byli ještě od krve a měli v rukou zbraně, Holanďané je expedovali do Německa.
V jednací síni č. 337 teď probíhá pečlivé dokazování. Piráti například nevědí, kdy přesně se narodili (bylo to „v období dešťů“). Jeden začal tvrdit, že je třináctiletý – ten, co držel granátomet. Včetně přepravy, tlumočníků a advokátů už proto řízení stálo půl milionu eur (12 milionů Kč).
Piráti se v Hamburku věšeli naposledy za časů baltského korzára Störtebekera před 600 lety. Dnes jim hrozí 15 let vězení, mladistvým 10. Do Somálska je vrátit nelze, protože jim tam hrozí trest smrti. Cílem trestu je tedy začlenění do společnosti – německé. Už umějí říct Kartoffeln, Danke a Ich liebe Deutschland.
O autorovi| TOMÁŠ NĚMEČEK redaktor LN
