Na současném návratu tuzemských farmářů k chovu prasat se podílejí také problémy s chovem dojného skotu, míní Veleba. Na něm chovatelé již několik měsíců kvůli rekordně nízkým výkupním cenám mléka prodělávají. Zemědělci však prý něco chovat musí.
Rozšiřování chovů prostřednictvím dovozů živých zvířat není prý přesto ideální. Většina přidané hodnoty z chovu, kterou tvoří zejména kvalitní genetický materiál, se v tomto případě tvoří v zahraničí. Veleba tento stav přirovnal k licenčním montovnám aut. „Zahraniční země se mimo podržení si přidané hodnoty zbavují zátěže exkrementů, které se přesouvají s prodanými selaty,“ dodal.
Selata se do Česka dovážejí nejčastěji z Nizozemska, Dánska a Německa.
Dovoz živých zvířat do země, který je záležitostí až posledních několika let, se od roku 2007 do loňska zdvojnásobil.
„Tento vývoj je ovšem lepší, než kdyby měly stavy dál klesat, protože se odčerpá z trhu část krmného obilí,“ podotkl Veleba. Úbytek prasat, pro něž jsou obilné šroty základem krmiva, totiž komplikoval farmářům situaci s odbytem obilovin. Současný propad cen obilí je ještě výraznější než u mléka.
***
Vepřové chovy 2009 2,129 milionu kusů 1999 4,20 milionu kusů Schodek zahraničního obchodu s vepřovým masem 2008 3,05 miliardy korun 2003 806 milionů korun Tuzemské stavy prasat od dubna 2007 nepřetržitě klesaly, letos v dubnu poklesly pod dva miliony. Tak málo prasat bylo v Česku naposledy ve 30. letech minulého století.
