Vazební věznice Litoměřice

    V  této  věznici  jsem  měla  příležitost  pracovat.  Nehledě  na  to,  že  tam  každého  Pražáka  nemilosrdně  likvidují  ponižujícím   jednáním,  člověk  je  neustále  šikanován požadavky  na  formální   předpisy (často  smyšlené  -  např   určili,  že  návštěva  musí  přijet   v  7,30  -  přitom  návštěvy   jsou  oficiálně   v  jiné  době)  v naprostém  rozporu   se   skutečným  dějem.   Je  to  na  zbláznění pro každého, kdo  má  v sobě   byť  jen  zbyteček   touhy po    smyslu.  Běžně  se  tato  potřeba  vynořuje  poté,  co  člověk  uspokojil  základní  potřeby -  tj  přežil  a  konsolidoval  se.    Dovedu  si  představit, proč  tam již   Ratha  nechtějí-  mohl  by  totiž  poté,  když už   má  určitý  pohyb  a  komunikaci,   začít  nahlížet  do  jejich  podivného  systému  převýchovy.  Také  si  dokážu   představit, že   soudci  to  dobře  vědí  a  tak  ho  tam  nechají  také  najust   věznici,  která  snese  jenom  lidi,  kteří   jsou  na  libovůli   vrchnosti  naprosto  závislí  a tudíž  nikoho  neohrožují.