Vazební věznice Litoměřice
V této věznici jsem měla příležitost pracovat. Nehledě na to, že tam každého Pražáka nemilosrdně likvidují ponižujícím jednáním, člověk je neustále šikanován požadavky na formální předpisy (často smyšlené - např určili, že návštěva musí přijet v 7,30 - přitom návštěvy jsou oficiálně v jiné době) v naprostém rozporu se skutečným dějem. Je to na zbláznění pro každého, kdo má v sobě byť jen zbyteček touhy po smyslu. Běžně se tato potřeba vynořuje poté, co člověk uspokojil základní potřeby - tj přežil a konsolidoval se. Dovedu si představit, proč tam již Ratha nechtějí- mohl by totiž poté, když už má určitý pohyb a komunikaci, začít nahlížet do jejich podivného systému převýchovy. Také si dokážu představit, že soudci to dobře vědí a tak ho tam nechají také najust věznici, která snese jenom lidi, kteří jsou na libovůli vrchnosti naprosto závislí a tudíž nikoho neohrožují.