Fidel Castro dal v krátké době už druhý rozhovor zahraničnímu novináři. Sype si v nich popel na hlavu a haní Írán. Pomáhá tak Raúlovi přimět USA, aby zrušily sankce?
HAVANA/PRAHA „Byl jsem na prahu smrti,“ přiznal nedávno bývalý kubánský lídr Fidel Castro, „ale vrátil jsem se.“ V rozhovoru pro mexický levicový deník La Jornada to sice myslel jen tak, že je zas fit, přesto se dá říct, že se „Comandante“ vrací i do politiky. Jak jinak si vysvětlit, že jen pár dní po rozhovoru pro La Jornadu zavolal americkému novináři, aby s ním probral tematiku Blízkého východu. Jeffrey Goldberg z měsíčníku The Atlantic za ním nakonec na Kubu přiletěl (viz článek vlevo), doteď ale řeší, co si o tom všem má vlastně myslet.
Čtyřiaosmdesátiletý Castro se začal na veřejnosti častěji ukazovat až letos, čtyři roky poté, co moc v zemi předal svému bratrovi Raúlovi. Tehdy to s ním vypadalo špatně. Měl střevní potíže, musel podstoupit několik operací a spekulovalo se i o rakovině.
Kontakt se „svými Kubánci“ udržoval Castro jen skrze sloupek, který psal v intervalu jednoho dvou týdnů do novin a na internet pod titulem „Úvahy soudruha Fidela“. Loni v jednom z nich ještě přiživil spekulace, že to s jeho zdravím jde s kopce, když napsal, že se nedožije příštích voleb amerického prezidenta, které se uskuteční v roce 2012. Teď je ale zpátky. A v plné síle, zdá se. Otázkou je, co má v plánu.
Lidská práva? Pronásledovali jsme gaye...
Výše zmiňované dva rozhovory zahraničním novinářům odhalují vedle jeho tradičních sklonů soudit kohokoliv a cokoliv přinejmenším dvě věci.
V téměř pětihodinové konverzaci s šéfredaktorkou La Jornady Carmen Saadeovou šel do sebe a označil se za toho, kdo nese největší zodpovědnost za pronásledování homosexuálů na Kubě. V 60. a 70. letech, tedy po revoluci z roku 1959, která vynesla Fidela Castra k moci, byli homosexuálové vyhazováni z práce, vězněni nebo posíláni do tzv. převýchovných táborů. Že by si Comandante začal konečně sypat popel na hlavu v otázce lidských práv?
Práv nespravedlivě stíhaných či pronásledovaných se tím Fidel bohužel jen letmo dotknul a hned od nich zase utekl k ideologii. Homosexuálů se prý tehdy nezastal - či lépe řečeno jejich problém neřešil - proto, že prý musel odrážet útoky zvenčí.
„Řešili jsme systematické sabotáže, naši nepřátelé proti nám podnikali ozbrojené útoky, měli jsme řadu problémů,“ vysvětloval Castro. „Udržovat náskok před CIA, která platila tolik zrádců, nebylo snadné,“ dodal bývalý lídr.
Druhý zajímavý výrok padl v rozhovoru pro The Atlantic a citovala jej i ostatní média. Na otázku, jestli si pořád myslí, že je kubánský režim něco, co by se dalo vyvážet do světa, jinými slovy, co by se ujalo i jinde, Fidel Castro řekl, že ne. „Kubánský model už nefunguje ani u nás,“ dodal.
Analytička Julia Sweigová výklad jeho slov mírnila. „Tím neodmítl myšlenky revoluce. Má to být přiznání, že v kubánském modelu hraje stát příliš velkou roli v ekonomice,“ tvrdí Sweigová.
Podle ní se Fidel Castro podobnými prohlášeními pokouší vytvořit manévrovací prostor pro svého bratra Raúla, aby mohl zavést reformy, které nemají s ortodoxním komunismem nic společného (například podporovat podnikání).
Problém s embargem Právě snaha pomoci Raúlovi, který není tak charismatickým a rozhodným vůdcem jako bratr, může stát za oběma Castrovými rozhovory pro zahraniční periodika.
Naznačoval by to i výrok v rozhovoru pro La Jornadu, v němž si Fidel Castro stěžuje na přetrvávající embargo ze strany Spojených států. „Týká se to hlavně jídla a léků. Dodnes tím trpíme,“ řekl bývalý vůdce.
Američané by mohli a měli přehodnotit svůj postoj, jako by říkal Castro. A aby jim aspoň rétoricky vyšel vstříc, hanil v rozhovoru pro The Atlantic Írán, který je dnes se svým utajovaným jaderným programem jedním z klíčových témat americké zahraniční politiky. Aby toho nebylo málo, Castro ještě zpětně zalitoval, že za kubánské krize v roce 1962 požádal Sověty, aby v případě nouze nejvyšší napadli Ameriku jadernou zbraní.
Americký prezident Barack Obama už sice zmírnil některá restriktivní opatření proti Kubě, jasně však řekl, že ke zrušení embarga přistoupí, až kubánský režim změní svůj přístup k dodržování základních lidských práv.
***
„Udržovat náskok před CIA, která platila tolik zrádců, nebylo snadné. Řešili jsme jiné věci než pronásledování gayů.“
FIDEL CASTRO * Fidel Castro se narodil v bohaté rodině a vystudoval práva. Do politiky vstoupil už jako student Havanské univerzity. * O první převrat se pokusil v roce 1953, tehdy ještě neúspěšně. Vládu tehdejšího prezidenta Fulgencia Batisty se mu povedlo svrhnout až v roce 1959. * Nejprve byl premiérem, později se stal prezidentem takzvané Kubánské státní rady. * V roce 2004 se zranil při pádu na pódiu, o dva roky později přepustil vládu v zemi svému bratrovi Raúlovi.
