PRAHA Ještě není jasné, kdo získá na konci sezony titul, kdo sestoupí nebo který hráč se stane nejlepším střelcem. V českém fotbale máte momentálně jedinou jistotu. Nevyděláte na něm ani korunu.
V posledních letech připomíná vlastnictví klubu v Česku velmi rizikové podnikání. Možnost zbohatnout je minimální, daleko pravděpodobněji se jeví možnost, že spadnete do dluhové pasti. Třeba i dlouhodobě nejbohatší Sparta hospodařila v předminulé sezoně se ztrátou 142 milionů korun.
„Z dlouhodobého hlediska se na vlastnictví klubu vydělat v Česku opravdu nedá. Dnes naopak existuje hodně nabídek na převzetí fotbalového klubů u nás i v zahraničí. Když to řeknu lidově: všichni by se jich rádi zbavili,“ charakterizuje stávající poměry ředitel teplického klubu František Hrdlička.
Jeden z nejzkušenějších funkcionářů může být v klidu, severočeský klub se nachází v poměrně dobré ekonomické kondici. Jiní jsou na tom daleko hůř.
To se akutně týká hlavně pražské Slavie. Slavný klub bude muset brzy přistoupit ke splacení dluhu 111 milionů bývalému majiteli a červenobílým se nedaří ani po sportovní stránce. K tomu není jasné, kdo by Slavii měl vlastně zachránit. Její skutečný majitel zůstává před veřejností skrytý.
„Každý klub nám v rámci pravidel musí deklarovat vlastnickou strukturu. Snažíme se dojít až na konec toho pavouka,“ říká licenční manažer fotbalového svazu Stanislav Rýznar. V praxi ale může narazit na těžko překonatelnou překážku. Akcie klubu sice vlastní konkrétní společnost, ale rozkrytí jejího pozadí už není možné. To je právě případ Slavie.
Existenci takového zádrhele si uvědomují také ve svazovém vedení. „Lepší by byl model, aby se majitelé ke klubům veřejně hlásili jako třeba Abramovič v Chelsea, ale podle mého víc kazí image českého fotbalu netransparentní toky peněz v klubech,“ domnívá se místopředseda ČMFS Jindřich Rajchl.
Jinde v cizině jsou podmínky přísnější. Třeba v Německu je povinné, aby polovinu klubu ovládala občanská sdružení.
Pomohl by nový majitel U Slavie spěje vývoj k několika variantám řešení. V médiích se objevily zmínky o insolvenčním řízení, nicméně rejstřík možností je širší.
Nabízí se také změna majitele. Podle středečního vyjádření ředitele klubu Miroslava Platila sice zatím konkrétní nabídka na stole neleží, Rýznar už však zaznamenal, že Slavia stále představuje lákavé zboží. „Kontaktovaly mě dvě skupiny, které by měly do Slavie zájem vstoupit, a chtěly zprostředkovat kontakt.“ Kdyby Slavia získala konkrétního vlastníka, byl by to jeden z předpokladů, že by klub po ekonomické stránce v budoucnosti přestal strádat. V Teplicích to podle ředitele Hrdličky tak ve vztahu ke sklářskému koncernu AGC funguje. „Nemůžeme si dovolit jakýkoliv problém, protože se zodpovídáme jasnému majiteli, což je pro nás zavazující.“
Jen těžko se dá odhadnout, jestli stejné potíže jako Slavii potkají v probíhající sezoně také další účastníky první ligy. Fotbalové prostředí je závislé na prostředcích zvenčí. Pokud významní sponzoři začnou škrtat ve svých výdajích, fotbalové kluby se budou muset přizpůsobit. „Už se s tím naučili pracovat,“ podotýká k tomu Rýznar.
Ať bude budoucnost jakákoliv, v českých podmínkách fotbal už asi navždy zůstane odvětvím, ve kterém je dopředu nutné počítat se ztrátou.
***
Poznámku k tématu čtěte na straně 12
VLASTNÍCI FOTBALOVÝCH KLUBŮ
Anglický model: Bohatství i dluhy přinášejí šejkové, oligarchové i američtí milionáři
Největší kluby ovládají bohatí investoři ze zahraničí. Velkou pozornost na sebe strhnul po vstupu do Chelsea ruský miliardář Roman Abramovič (vpravo). V poslední době na sebe upozornil utrácením za posily majitel Manchesteru City šejk Mansúr (vlevo), jehož majetek se odhaduje na 500 miliard korun. I proto si pátý tým posledního ročníku anglické ligy mohl dovolit prodělat za minulou sezonu 121 milionů liber (3,4 miliardy korun) a jen na platech hráčů vyplatit víc, než činí jeho veškeré příjmy ze vstupného, televizních práv a prodeje merchendasingu. U fanoušků nemají nejlepší pověst majitelé Liverpoolu Tom Hicks a George Gillett Jr, pod jejichž vedením upadl klub do velkých dluhů, nedaří se mu výsledkově a hrozí odchody největších hvězd. Nyní se klub snaží převzít americká společnost NESV, která vlastní baseballový klub Boston Red Sox. Podobná je situace u Manchesteru United. Jeho příznivci založili sdružení, které by mělo vykoupit „Red Devils“ z rukou amerického miliardáře Malcolma Glazera. Nelíbí se jim, že Glazer vyvádí zisky z klubu pryč, a naopak zvyšuje jeho zadlužení.
Španělský model:
O Realu Madrid a Barceloně rozhodují desetitisíce členů Největší španělské kluby uplatňují specifický druh vlastnictví. Klub vlastní oficiálně jeho členové tvz. socios, kteří volí také nejvyšší vedení klubu. V Barceloně je jich registrovaných 170 tisíc, v Realu Madrid 60 tisíc. Přestože má Real Madrid v aktuální sezoně vůbec nejvyšší rozpočet v historii (11 miliard korun), v poslední době si musí počínat racionálněji. Letos v září snížil svůj čistý dluh o 82,1 milionu eur (asi 2 miliardy korun) na současných 244,6 milionu (6 miliard korun). Pomohlo mu k tomu zvýšení příjmů a navýšení čistého zisku. FC Barcelona zase v létě musela zažádat o bankovní úvěr ve výši 150 milionu eur, aby se vypořádala s finančními problémy. Podobné kroky musejí podnikat i zbývající účastníci španělské ligy. Na konci předminulé sezony jejich zadlužení dosáhlo výše 3,5 miliardy eur.
Český model:
Největší potíže má kvůli neznámému majiteli Slavia Všechny profesionální kluby v Česku jsou akciovými společnostmi, jejich vlastnická struktura je v některých případech nepřehledná. Už delší dobu není jasné, kdo ve skutečnosti ovládá pražskou Slavii, která čelí splácení víc než stomilionového dluhu vůči britské společnosti ENIC, která ji vlastnila dřív. Novým majitelem lídra první ligy Plzně se stal po nezvěstném místopředsedovi svazu Miroslavu Křížovi olomoucký podnikatel Tomáš Paclík, který zastupuje zatím neznámou mezinárodní společnost. Jsou ale také kluby, kde je o majitelích jasno. Mistrovskou Spartu vlastní investiční skupina J T zastupovaná Danielem Křetínským, ostravský Baník zase loni od bývalého tenisty Daniela Vacka oficiálně převzal podnikatel ve sportovním marketingu Tomáš Petera. Fotbalový klub v Teplicích zase patří od poloviny devadesátých let pod křídla sklářského koncernu AGC.
