Předvolební boj doprovodily třenice mezi třemi malými parlamentními stranami.
Pro vytvoření budoucí vlády je klíčová liberální FDP.
BERLÍN/PRAHA Když se před časem v televizním duelu střetla kancléřka Angela Merkelová (CDU) s vyzyvatelem Frankem-Walterem Steinmeierem (SPD), byla to pro německá média zpráva číslo jedna.
Když se však o den později před kamerami utkali vrcholní představitelé tří menších opozičních stran, vyvolalo to pozornost mnohem menší. Trochu neprávem. Zejména FDP a částečně i Zelení hrají v koaličních počtech důležitou roli. Navíc i postkomunistická Levice je v Německu etablovanou politickou silou, kterou nelze přehlédnout.
V současnosti klíčovou malou stranou v Německu je liberální FDP. Důvodem je to, že o povolební koalici s ní silně usilují nejen křesťanští demokraté, nýbrž se poptávají i sociální demokraté.
FDP má však jasno. Vysněným partnerem po letech v opozici je blok CDU/CSU. „Chceme zabránit opětovnému vzniku velké koalice,“ říká šéf FDP Guido Westerwelle. Voliče FDP láká především na změny v daňové oblasti, které mají pomoci k rozproudění ekonomiky. Merkelová je skeptická Právě tady však může spolupráce s CDU narazit. Kvůli dopadům krize je totiž Angela Merkelová k podobným nápadům spíše skeptická. FDP přesto v této věci našla jednoho trochu nečekaného spojence. Šéf bavorské CSU Horst Seehofer, který dlouho v předvolební kampani FDP kritizoval, se včera jasně vyslovil pro snížení daní. „Nepodepíšu žádnou koaliční smlouvu, která neobsahuje snížení daní,“ řekl podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Zda skutečně Německu bude vládnout koalice složená z FDP a CDU/CSU, se uvidí až po volbách. Poslední průzkumy těmto stranám dávají poměrně slušnou naději, chladit šampaňské však v žádném případě nemohou. Koaliční možnosti Zelených z velké části záleží právě na FDP. Vláda složená z SPD a Zelených totiž téměř jistě většinu mít nebude. V úvahu tak přichází varianta, které se podle barev jednotlivých stran říká semafor. SPD a Zelené by v takovém případě musela doplnit právě FDP. Ta podobný svazek ale kategoricky odmítá a raději by šla do opozice. „Ve výsledku nerozhoduje stranický sjezd FDP, nýbrž voliči,“ tvrdí nicméně SPD. Problémem je ale hlavně rozdílnost programů těchto stran. SPD i Zelení pokles daní odmítají. Politologové navíc upozorňují, že voličská základna Zelených a FDP se liší.
Současná generace zelených politiků v době před 30 lety z levicových pozic bojovala proti tehdejšímu vládnímu establishmentu. Jeho součástí se tehdy dost dobře mohli cítit i mnozí současní liberálové, kteří zdaleka tolik revolučním entusiasmem neoplývali. Propastné rozdíly jsou však i dnes. Zatímco voliči Zelených by v souladu s názorem strany nejraději odpojili v podstatě většinu jaderných reaktorů, smýšlí liberálové jinak. Skoro tři čtvrtiny jejich příznivců nadále vsázejí na jadernou energii. Zelení také na rozdíl od FDP podporují vytvoření zákonem stanovené minimální mzdy.
Chtějí nahradit NATO V tomto se s nimi ostatně shoduje postkomunistická Levice, která brojí i proti snížení daňové zátěže. „Pokles daní si nemůžeme dovolit,“ podotkl v debatě předseda strany Oskar Lafontaine. Problémem Levice je, že žádná z ostatních stran, včetně SPD, s ní na spolkové úrovni vládnout nechce.
Komunistická minulost je totiž stále příliš silnou zátěží. Navíc i současný program zejména západním Němcům zní tak trochu jak z jiné planety. Levice chce například NATO nahradit kolektivním bezpečnostním systémem, kterého by se účastnilo i Rusko. Německá armáda by také již neměla být nasazována v zahraničí. A němečtí vojáci by se měli okamžitě stáhnout z Afghánistánu. Kromě toho chce Levice na 16 let snížit hranici, od které by bylo možné volit.
***
„Chceme zabránit opětovnému vzniku velké koalice,“ říká šéf FDP Guido Westerwelle
