Skupina římskokatolických konzervativců v srpnu vyzvala papeže, aby odvolal svá stanoviska zveřejněná v loňském dokumentu o rodině Amoris Laetitia (Radost lásky). Obsahuje vstřícnější postoj vůči rozvedeným a občansky znovu sezdaným věřícím. Tím prý František zapříčinil rozšíření kacířských názorů napříč římskokatolickou církví.
Halík se ze papeže postavil již záhy po zveřejnění Radosti lásky a odsuzoval i dopis kardinálů podobně jako plzeňský biskup Tomáš Holub. Vedení České biskupské konference se vyjadřovalo jen velmi opatrně.
„Myslím, že pontifikát papeže Františka představuje jednu z řady velkých reforem v dějinách křesťanství, jako byla například clunijská reforma, františkánské hnutí, jezuitská spiritualita, tridentská reforma či druhý vatikánský koncil,“ uvedl v úterý Halík.
Peticí by prý chtěl podpořit vznik mezinárodního společenství teologů k hlubšímu promýšlení této „velmi potřebné reformy pro křesťanství třetího tisíciletí“. Stejně jako reformy tridentského koncilu či druhého vatikánského koncilu předcházely nové směry v teologii, tak „budoucí koncil“ potřebuje intelektuální a spirituální přípravu, uvedl. Dodal, že s kolegy sestavil týmy teologů a sociologů z několika zemí, kteří pracují na výzkumném projektu k tomuto tématu.
Kritici papeži Františkovi vyčítají také „bezpříkladnou sympatii“ papeže pro „arcikacíře“ Martina Luthera, který před 500 lety podnítil reformační proces. S obsahem Radosti lásky polemizovali již loni čtyři kardinálové. S pochybami se ptali, zda se svatého přijímání skutečně mohou výjimečně účastnit i rozvedení, kteří znovu uzavřeli manželství. Mezi papežovými kritiky jsou dva Češi, Petr Dvořák z Filozofického ústavu Akademie věd a Lukáš Novák z Filozofické fakulty UK.
Autoři dopisu: papež je odvážný
„Drahý Otče papeži Františku, nedávno Vaše pastorační iniciativa a její teologické zdůvodnění byly ostře napadnuty jednou skupinou v církvi,“ zní začátek otevřeného dopisu, kterým chce Tomáš Halík a emeritní profesor vídeňské univerzity Paul M. Zulehnerem sjednotit podporovatele papeže Františka.
Papež chce tvrdě zakročit proti zneužívání dětí. Církev bude trestat i ty, kteří ho nenahlásí |
Podle autorů je papežův styl naopak odvážný a teologicky zodpovědný, pomohl církvi posunout se dopředu. „Podařilo se Vám v krátké době obnovit pastorační kulturu v římskokatolické církvi z jejích ježíšovských kořenů,“ zmiňuje text dopisu.
Dopis, zveřejněný speciálně zřízené stránce, oceňuje papežův zájem o zraněné lidi, stejně jako o zraněnou přírodu. Roli církve pak přirovnává k „polní nemocnici“, která se má zajímat o každého jednotlivého člověka a poslední jednání má být podle autorů dopisu milosrdné, nikoli vykládané v legalistickém doslovném stylu. Halík se Zulehnerem tím možná narážejí na některé konzervativní postoje církve vycházející z doslovného výkladu Bible.
V závěru dopisu autoři naléhají na papeže Františka, aby neustupoval z nastoupeného směru a vyjadřují mu svou plnou podporu.
Podepsal i biskup Malý
Papeže znepokojuje xenofobie v Evropě. Katolíci podle něj nejsou výjimkou |
Svůj podpis pod dopis připojilo už přes sto osobností duchovní sféry. Jsou mezi nimi například bývalý prezident Maďarska Laslo Sólyom, bývalý rakouský vícekancléř E. Busek, filozof a politik Rocco Buttiglione, šéfredaktoři mezinárodních teologických časopisů a prezidenti sdružení katolických teologů z několika jazykových oblastí a biskupové z Rakouska, Maďarska, Jižní Afriky, z České republiky (biskup Václav Malý) či Marie-JoThiel, prezidentka Evropské společnosti pro katolickou teologii. Jiná velká jména se k vyjádření podpory chystají.
Dopis by podle interních informací podepsali i někteří kardinálové, kvůli své blízkosti k papeži však nechtějí podporu vyjádřit veřejně.