Pod koši si nevedl vůbec špatně, odehrál i mnoho zápasů v československé nejvyšší soutěži. Podle jeho tehdejších spoluhráčů na něm už tehdy byly znát charakteristické rysy, které uplatňuje i v politice – ctižádost, zarputilost a hlavně snaha "být často u míče" a moc nestřídat.
"Pokaždé chtěl hrát prim. Nikdy nehodil flintu do žita," řekl pro LN v roce 2008 tehdejší pivotman vyšehradského týmu Bedřich Deutscher. Právě v tomto týmu Klaus odehrál velkou část kariéry.
"Vždycky si šel za svým.
PREZIDENT DOSTAL OSLAVNOU KNIHU |
Když jsme jezdili na ligové zápasy vlakem, pokaždé si četl nějakou knížku a studoval v ní," vzpomínal na období, kdy se z mladého hráče stala respektovaná osobnost.
"Když mezi nás přišel, bylo mu devatenáct. Byl to vlastně bažant, ale přesto se hádal se všemi, i s trenérem," doplnil tehdy další ze spoluhráčů té doby Stanislav Ulrych. "Když trenér Vencu vystřídal, tak pak někdy seděl na lavičce a říkal: Jak to, že nehraju? Vždyť jsem nejlepší," dodal s úsměvem.
Pravě Klausovy debaty se všemi kolem byly prý pověstné. Při jednom utkání v Bratislavě se tak pustil do rozhodčích, že se strhla pěkná mela.
KLAUS OBJEKTIVEM LIDOVÝCH NOVIN |
"Byla tam tehdy dost nepřátelská atmosféra. Kdybych ho neodtáhl do tunelu, tak nás tam ti lidé snad zabili," vyprávěl Deutscher, který ale zároveň podotkl, že současný prezident nikdy nenadával sprostě, ale spíš s grácií. "Jen opakoval rozhodčím: Ani jsem se ho nedotkl."
Ostatní basketbalisté v týmu ale neměli jeho svalování viny na ostatní příliš v lásce. "Ale to my jsme ho vždycky zklidnili. Řekli jsme: Hele, Venco, měl jsi dát šoupáka (snadný koš - pozn. red.), a nedal jsi ho, tak nekecej, že za to může rozhodčí," usmíval se Deutscher nad slovy, kterými v týmu častovali dnešního prezidenta.
