HLUBOKÁ NAD VLTAVOU Ministři zahraničí Evropské unie, kteří se v březnu sešli na summitu v Hluboké nad Vltavou, možná na místním zámku nevědomky obdivovali tři sochy, které patřily Adolfu Hitlerovi. Dokazuje to kniha Hitlerova sbírka v Čechách publicisty Jiřího Kuchaře, která v těchto dnech vychází.
Původ soch, které dnes stojí v zámeckém parku Alšovy Jihočeské galerie, odhalil Kuchař při čtyřletém pátrání po osudech uměleckých děl, které hromadili nacisté v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě.
Důkazem je srovnání soch se snímky pořízenými v létě roku 1945 ve Vyšším Brodě a fotografiemi z mnichovských výstav umění, kde je Hitler nakupoval. „Vyšebrodským klášterem jsem byl vždy fascinovaný. Když jsem pak uviděl fotografie soch, které v něm byly v létě 1945, začal jsem pátrat,“ popisuje Kuchař počátky hledání.
Všechny tři sochy – Veslaře od Hermanna Zettlitzera, Rozsévače od Williho Knappa a Bohyni Afrodite (Venuši) od Wilhelma Wandschneidera – koupil Hitler roku 1940 na výstavě soudobého umění v Mnichově. Těmto monumentálním výstavám, které v místním Domě německého umění probíhaly v letech 1937 až 1944, přikládal vůdce mimořádnou důležitost, a dokonce zasahoval do výběru exponátů. Veslař přišel Hitlera na dvanáct tisíc, Rozsévač na osm tisíc a Afrodite na 6600 říšských marek. Celkem se na každoročních výstavách prodala díla za 20 milionů marek, Hitler přispěl asi třetinou.
Socha Veslaře, stojící hned vedle příjezdové cesty ke galerii, je již léta jednou z nejoblíbenějších zámeckých atrakcí. Lidé se u ní fotografují, případně na symbol „svalnatého, dokonalého nadčlověka“ usazují své děti. „Proto byl Veslař také už několikrát poškozen,“ vzpomíná Hynek Rulíšek, který v hlubocké galerii pracoval čtyřicet let.
Podezření, že by sochy vytvořené v duchu tzv. národně-socialistického realismu mohly pocházet z Hitlerovy sbírky, měli prý zaměstnanci galerie již před rokem 1989. Důkazy ovšem našel až Kuchař. Zřejmě proto komunističtí pohlaváři, kteří jinak cenzurovali jakékoliv „závadné“ umění, nikdy o odstranění soch neusilovali. Hlubockého starostu Tomáše Jirsu objev překvapil. „Když se ale na to dílo podívám, opravdu více než cokoliv jiného připomíná styl umění v Německu třicátých a čtyřicátých let,“ připouští.
Vyšebrodský klášter obsadili za války nacisté a v dubnu 1941 odtud vyhnali mnichy. Klášter pak dostal maskovací zelený nátěr a proměnil se ve sklad uměleckých děl, která nacisté nakradli a nakoupili po celé Evropě. Většina předmětů, včetně vůdcovy sbírky, se měla stát součástí Hitlerova muzea v Linci. Ještě před osvobozením stačili nacisté část děl převézt jinam. Například slavný Závišův kříž, patřící cisterciákům, se později našel v Rakousku. Další díla zůstala na místě. Část jich odvezli Američané, část dostali majitelé, část zůstala v Čechách. „Tři (Hitlerovy, pozn. red.) sochy se nejprve dostaly do Českých Budějovic, odkud byly převezeny v roce 1955 na Hlubokou do nově zřízené pobočky Alšovy Jihočeské galerie,“ tvrdí kurátor moderního umění galerie Vlastimil Tětiva.
Osud dalších předmětů z Hitlerovy sbírky, které zůstaly po válce ve Vyšším Brodě, je nejasný. Některá díla byla podle Kuchaře zřejmě až do 80. let schována v severočeském zámku Lemberk. Pak zmizela. Dvě díla objevil Kuchař v nabídce zahraničních aukčních síní.
***
„Když jsem pak uviděl fotografie soch, které v klášteře byly v létě 1945, začal jsem pátrat.“
