OSTRAVA Výlet na kopec, kde se i v zimě zelená tráva. To je nová tradice a patrně i světový unikát, kterým se může pyšnit Ostrava. I letos na doutnající slezskoostravskou haldu Emu zamířil dav novoročních turistů.
„Jde o novou tradici. Navíc výstup na haldu je po silvestrovské noci úměrný,“ řekl včera na vrcholu 315 metrů vysokého kopce starosta Moravské Ostravy a Přívozu Miroslav Svozil. Novoroční výstupy na různé hory jsou sice už poměrně běžným zvykem, ale že by se ještě někde jinde chodilo jako v Ostravě na haldu, o tom žádné zprávy nejsou.
Halda Ema je zcela výjimečná zejména tím, že zbytky uhlí a zeminy vytěžené z okolních šachet uvnitř kopce hoří. Odborníci vnitřní teplotu odhadují na 1500 stupňů Celsia. Z teplé haldy stoupá kouř, všude je cítit síra a i v lednu roste na povrchu zelená tráva.
„Je to taková naše sopka,“ prohlašovala včera jedna z turistek Alena Dluhošová. Patřila do zástupu lidí všeho věku, s dětmi i se psy, kteří chtěli novoroční pochod zažít na vlastní kůži. A to i přesto, že ostravští turisté teprve podruhé vyzývali veřejnost, aby na na haldu přišla. „Už po deváté hodině bylo na vrcholu možná padesát lidí. Máme nachystány tři stovky diplomů, snad to postačí,“ obával se dopoledne Herbert Schenker z Klubu českých turistů. Připraveny měl i speciální odznaky s nápisem Halda Ema - Ostravský Everest. Těch však bylo jenom sto a byly prodány během hodiny.
Lidé zatím unikát neznají, už se ale zabydluje v průvodcích „Jsem tady v zimě úplně poprvé. A to jsem se kousek odsud narodila. Tehdy ještě v okolí nestály milionářské domy, ale hornické kolonie. Ale je tady krásně. Je to naše město, Ostrava, havíři,“ pochvalovala si s dojetím novoroční výstup turistka Květoslava Solanská.
Z haldy Emy, která je jen kousek od zoologické zahrady, turisty nejnavštěvovanějšího místa v celém kraji, je jedinečný výhled na Ostravu i Beskydy. Počasí však včera výhledům nepřálo, bylo zataženo.
Podle některých údajů začala halda Ema vznikat už před sto padesáti lety. Rostla především mezi roky 1920 až 1960. V šedesátých letech skončily okolní doly těžbu a Ema tak přestala růst.
Během let se projevila síla přírody - kopec se prakticky celý zazelenal. V osmdesátých letech sloužila halda i umění - konaly se na ní utajené výstavy nekonformních ostravských výtvarníků. Opuštěnější místo už možná v Ostravě tehdy ani nebylo. Teprve před pěti lety objevili Emu turisté a na její vrchol zavedli značení. Stezka vede od Divadla Antonína Dvořáka v centru Ostravy až na vrchol kopce a měří zhruba čtyři kilometry.
Ne všichni obyvatelé města ale vědí, jakou raritou se město může pyšnit. Schenker říká, že dodnes stále velká část Ostravanů ani pořádně neví, kde halda vlastně je a jak se na ni dostat. „Musel jsem cestu vysvětlovat jedné ženě, která přitom bydlí kousek od zoo,“ diví se Schneker. „Je to velmi krásné místo a Ostraváci, kteří sem přijdou poprvé, jsou velmi překvapeni,“ dodává.
Informace o unikátu se rychle šíří - Ema se proto začíná čím dál častěji „zabydlovat“ v nejrůznějších turistických průvodcích, kde bývá označována jako ostravská Burning Hill, tedy hořící kopec. Láká tak k návštěvě nejen místní, ale i turisty ze zahraničí.
O tom, které je nejvyšší místo Ostravy, někteří lidé vedou spory. Mnozí trvají na tom, že nejvyšší je kopec v okrajovém obvodě Krásné Pole. Ten je vysoký 334 metrů, Emu tak převyšuje o devatenáct. To však milovníky hořící hory nijak nezaráží. „I když je Krásné Pole součástí Ostravy, nad městem se přece jen tyčí nejvyšší Ema,“ argumentoval Jaromír Šlachta, další ze stovek novoročních turistů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
