Když jsem dostala do rukou propagační brožuru nového Golf and Ski Grund Resortu, který byl počátkem září otevřen na golfovém hřišti v malebné krkonošské vesničce Mladé Buky, měla jsem pocit, že dobrý design si konečně nachází cestu i na české hory. Hotel působil čistě a v dobrém slova smyslu jednoduše, vizualizace interiérů slibovaly jemnou eleganci, decentní barvy, kvalitní materiály a dokonalé zpracování. Proto jsem se před návštěvou radovala, že po první (a nutno přiznat, že velmi vydařené) designové vlaštovce v českých horách, hotelu Omnia v Janských Lázních podle návrhu architektonického ateliéru ADR, se naše hory zase o kousek přiblíží těm evropským. Kouzla a čáry vizualizace Ne, nejsem překvapená: vizualizace jsou vždycky jiné a vždycky lepší než realita, neměly by se ovšem lišit v řádu mnoha kategorií: tam, kde designéři navrhnou dřevěný stůl, by nikdy neměla skončit dýhová překližka. Kde je navržen potah z hrubé, šedobíle vzorované pevné látky, by nikdy neměla nastoupit světle hnědá koženka. A pokud vám někdo slibuje večeři v restauraci, která se na obrázku tváří, že by mohla stát v jakékoli evropské metropoli od Kodaně po Ženevu, neměli bychom přijít do prostor, které jsou tak dokonale... odbyté.
Tím spíš, pokud si na návrh interiéru najmete italské designéry z Ferrari Pagani Tresoldi Architetti. Pak je prostě škoda vzít jejich skvostné nápady a poradit si s nimi na domácím trhu. Světlo od renomovaného designéra totiž vždycky bude vypadat uvěřitelněji než jeho levná kopie z IKEA a lidé, kteří jsou zvyklí platit tisíce za jednu noc, ten rozdíl poznají. Budou rozhořčeni, budou se cítit podvedeni a příště se nevrátí. Ano, tak jednoduchá je matematika, která přesně odhaluje nesmyslnost podobného, vpravdě českého počínání.
Velký krkonošský podvod Nebyla bych z hotelu tak zklamaná, kdyby propagační brožura horského hotelu přiznala, že používá vizualizace. Jenže oproti obrázkům, které jsem viděla, je realita taková malá česká umouněná „hra na design“. Umíme si sice objednat (a zaplatit) světové designéry, ale pak máme tendenci koupit pohovku radši za dvacet tisíc místo za dvě stě.
Jenže design nespočívá jen v ceně, ale zejména v dokonale promyšleném souladu. Když designér navrhne červenou dlažbu do bazénu, používá červený mramor na obložení zdí a vše doladí červenými světly, nesmí, nebo by se aspoň neměla místo červené mozaiky použít levnější tyrkysová. Protože to celý interiér zabije. A pokud se tak stane z jakéhokoli důvodu, bylo by fér interiér vyfotit a přiznat, co nabízí ve skutečnosti.
Dalším překvapením krkonošského resortu jsou pokoje. Pokud budu mluvit o běžném dvoulůžkovém, pak je vše v pořádku: nabízí čtyřhvězdičkový standard, tedy dvoulůžko, koupelnu se sprchovým koutem a úložné prostory. Nechybí ani televize a pracovní stůl, přístupná je (jako v celém hotelu) WiFi.
Problém nastává u apartmá. Obecně je definováno jako soubor dvou nebo více místností. A realita? To levnější, které se prodává za cenu od 2450 korun za noc, by mělo mít minimálně dvě oddělené místnosti. Zde ovšem princip apartmá spočívá pouze v tom, že oproti běžnému pokoji je místnost doplněna pouze sedací soupravou umístěnou před postelí.
Svému významu neodpovídá ani apartmá, které se chlubí honosným názvem Delux. To, které jsem v Grund Resortu viděla, nabízí poměrně velkorysý prostor, ovšem ani zde není oddělena ložnice od obytné zóny. V podstatě se jedná o velkou místnost do tvaru písmene L, kterou volně předěluje pouze obří televizní obrazovka. Za ceny od 4150 do 8450 korun, jejichž výši určuje roční období, bych na podobném místě čekala minimálně naplnění původního termínu.
A abych zmiňované ceny ještě lépe vysvětlila: nepřijdou mi přehnaně vysoké, za design se platí všude ve světě a není důvod, proč by tomu právě v Krkonoších mělo být jinak. Ovšem za své peníze chce zákazník, pro nějž je – z třeba i pošetilých příčin – důležité bydlet v designových hotelích, onen design skutečně žít.
Aspoň trocha chvály Nechci projekt Grund Resortu shazovat úplně. Není jednoduché podobný objekt ani vybudovat, ani provozovat. Minimálně za odvahu otevřít místo horské boudy trochu lepší hotel si investor bod k dobru jistě zaslouží.
Za zmínku určitě stojí použití mramorových desek, skvěle vybraná jsou i světla od Catellani&Smith, výborně působí i hra jemné fialové linie na koberci, která koresponduje s barvou stěn. Mimořádně vydařená je vířivka v relaxační zóně. A koneckonců i samotný objekt, jehož autorem je architektonické studio ATIP, je pro své místo skvěle navržený: dřevem obložená budova vypadá svěže, střecha vtipně kopíruje zvlněný terén a celkově působí nerušivým dojmem, což uprostřed golfového hřiště v kopcích jistě nebylo jednoduché. Jen je mi líto, že v tak kouzelném koutě Krkonoš nevznikl objekt, kam by se člověk vracel s chutí.
Jaké z kauzy Grund Resort plyne poučení? Poslouchejte své designéry. Myslí to s vámi dobře a většinou vědí, co dělají.
