„Vloni bylo vynikající jaro se srážkami, kdy rostla řada jarních hub. Pak přišlo poměrně suché léto, kdy houby nerostly, a začaly až v pozdním podzimu. Letos je to naopak, jarní aspekt u hub vůbec nebyl, vypadalo to hodně špatně a až před třemi až čtyřmi týdny, když přišly srážky, se houby začaly objevovat a rostou masově,“ uvedl Tmej.
Zároveň ale upozornil na nezvyklou skutečnost, že již v půli července se objevily typicky podzimní druhy hub, například strmělka mlženka nebo václavky. Běžně však houbaři nacházejí hřiby smrkové, dubové, kováře a koloděje a další hřibovité houby, kozáky nebo řadu holubinek.
Takzvaný houbový rok, kdy houby rostou všude v mimořádných množstvích, letos není. Některé druhy se však vyskytují cyklicky častěji po pěti či šesti letech, tento rok podle Tmeje přeje podzemním houbám, například lanýžům a kořenovcům. Mykologové rovněž zaznamenávají známky oteplování klimatu signalizované klimatology a s ním spojenou migraci teplomilných druhů směrem na sever.
Lanýže na Moravě Houby běžné pro jižní Moravu se objevují již třeba na Mladoboleslavsku, stále častější je také výskyt některých typů hřibu satan, jehož doménou je Středomoří.
Vzácné druhy teplomilných hřibovitých hub a dokonce i malé lanýže nacházejí v těchto dnech mykologové na střední Moravě. Poprvé v regionu narazili například na chráněný hřib nachový a po zhruba desetileté pauze i na hřib dřevožijný. V abnormálně velkém množství však v lesích rostou i jedovaté houby včetně muchomůrky tygrované, řekl přerovský mykolog Jiří Polčák. Podle něj mykologové našli několik druhů ojedinělých hřibovitých hub, které obvykle rostou v teplejších lokalitách na jihu Evropy. Patří k nim například hřib bronzový, hřib Le Galové či hřib královský.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
