VANCOUVER/PRAHA Zkoušejte to, jak chcete, stejně vás polapíme. Výzva Mezinárodního olympijského výboru před svátkem pod pěti kruhy byla jasná. Hříšníky mělo zastrašit i oznámené číslo - více než 2100 testů je vůbec největší počet v historii zimních her. V Salt Lake City v roce 2002 kontrolovali komisaři sedm set sportovců, před čtyřmi lety v Turíně už to bylo 1200 vzorků.
Mají snad negativní testy v průběhu her znamenat, že olympiáda opět získala svou někdejší čistotu?
„Bylo by bláhové myslet si, že úplně všichni sportovci využívali ve Vancouveru pouze svůj talent a píli,“ prohlásil na závěr her šéf MOV Jacques Rogge. Přesto už v lednu řekl, že si je téměř jistý, že slovo doping nezazní v době her ani jednou.
Chlumský: Přispěla prevence Kde se v předsedovi olympioniků brala ta „jistota“?
Do Vancouveru nemohlo kvůli problémům s dopingem přijet na tři desítky sportovců. Informovala o tom v úvodu her Světová antidopingová agentura WADA.
„Podařilo se odhalit podvodníky ještě před tím, než odjeli na hry,“ vysvětlil šéf zdravotní komise MOV Arne Ljungqvist a zároveň pochválil národní dopingové agentury. „Elitní sportovci musí už druhým rokem na tři měsíce dopředu hlásit místa pobytu a jednu hodinu denně, kdy je dopingový komisař s jistotou najde. Samozřejmě to lze aktualizovat,“ přiblížil šéf českého antidopingového výboru Jan Chlumský. „Pakliže tam ale sportovec nebude, dostane tzv. trestnou čárku, a pokud to během 18 měsíců zopakuje třikrát, jde o porušení antidopingových pravidel s minimálně ročním zákazem startů.“
K dosavadní bezúhonnosti her nepochybně přispěly právě tyto preventivní akce. „Některé země, třeba ty daleko od nás na východ, si tak daly pozor. Trend je takový, aby bylo analyzováno stále víc vzorků v předzávodním období, hříšníci už to nemají jednoduché. Síť se utahuje, ale pořád bude někdo vynalézat nějaké novinky i v této oblasti,“ dodal Chlumský.
Dalším esem v rukávu bojovníků proti dopingu je skutečnost, že laboratoře mají možnost odebrané vzorky uchovat, dokud nebudou vynalezeny dokonalejší metody testování. Vzorky lze znovu zkoumat i po osmi letech.
K podobné situaci došlo po Pekingu. S odstupem měsíců byl u šesti sportovců včetně vítěze v běhu na 1500 metrů Rašída Ramzího z Bahrajnu odhalen krevní doping CERA a všichni byli následně diskvalifikováni.
„To by měl být odstrašující příklad, sportovci by jej měli mít na paměti,“ upozornil Rogge. „Proto hry nekončí nyní, ale vlastně až v roce 2018,“ doplnil.
Jedinými „případy“ byly nálezy u slovenského hokejisty Ľubomíra Višňovského (pseudoefedrin) a ruské hokejistky Světlany Terentěvové (stimulant tuaminoheptan). Jelikož obě látky byly obsaženy v lécích, resp. v nosním spreji, vyvázli sportovci s varováním.
***
Doping na ZOH
První byl německý hokejista * Dopingové testy měly premiéru v Grenoblu 1968. Prvním olympionikem obviněným z dopingu se stal v Sapporu 1972 kapitán hokejistů tehdejší NSR Alois Schloder (efedrin). Nejprve obdržel distanc na 18 měsíců, později byl rehabilitován. * Dopingová exploze nastala až v Salt Lake City 2002. Mezi sedmi hříšníky byly i tři lyžařské hvězdy, dvojnásobný vítěz Johann Mühlegg závodící za Španělsko a Rusky Olga Danilovová s Larisou Lazutinovou. Jejich diskvalifikací se dvakrát posunula ke stříbru Kateřina Neumannová. * Už v Salt Lake City byly na pokojích rakouských běžců na lyžích nalezeny transfuzní soustavy, krevní konzervy a jehly, tehdejší šéf běžců a biatlonistů Walter Maier dostal zákaz účasti na hrách do roku 2010. Objevil se ale v Turíně 2004 a razie v pokojích byla opět „úspěšná“. Doživotní zákaz startů na ZOH dostali tři rakouští biatlonisté a tři běžci.
