Jak vědci hodnotí výsledky voleb s ohledem na financování výzkumu? A neobávají se, že pravicová koalice, která velmi pravděpodobně sestaví vládu, bude prosazovat další snižování rozpočtu na základní výzkum a pokusí se o postupnou demontáž Akademie věd?
Kdo na ministerstvo školství Podle Jiřího Chýly z Fyzikálního ústavu Akademie věd bude důležité, kdo stane v čele ministerstva školství. Nejvíce by se mu zamlouval Jan Vitula z TOP 09, který nyní na tomto ministerstvu rozhoduje o rozdělování strukturálních fondů z Evropské unie.
„Považuji ho za profesionála, sice tvrdého úředníka, ale je patrné, že problémům s financováním vědy rozumí. Například je podle něho nesmysl rozdělovat výzkum na aplikovaný a základní, ale jenom na dobrý a špatný,“ připomíná profesor Chýla svoje postřehy z jednání s jednotlivými stranickými experty na oblast vědy.
Za vhodného kandidáta do křesla ministra považuje Jiřího Pospíšila z ODS. „Mám dojem, že problému s financováním vědy rámcově rozumí. Jako mladý politik by mohl vnést do této oblasti nový pohled,“ zdůrazňuje profesor Chýla.
Hlavní představitel ministerstva školství se obvykle stává místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. A protože Rada svými rozhodnutími ovlivňuje rozdělování financí, bude podle Jiřího Drahoše, předsedy Akademie věd, záležet na tom, jestli ministr svoje pravomoci na někoho deleguje, nebo se jich ujme osobně.
„Je otázka, kdo z politiků dostane tuto dosti delikátní záležitost na starost a jak konkrétně si s ní poradí -dá se tam hodně zkazit i při dobrých úmyslech,“ říká Tomáš Opatrný, proděkan pro vědecké a výzkumné záležitosti z Palackého univerzity v Olomouci a nový člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nebude čeho litovat Možné negativní dopady šetření na vědu si vůbec nepřipouští biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty UK. Podle jeho názoru už rozpočet ani víc osekat nejde a slibům ČSSD stejně nevěřil. „V mém oboru mě neohrozí ani případné škrty,“ říká. Zároveň si myslí, že spíše než o úspory jde o to, aby se peníze rozdělovaly lépe.
„Pokud se stane, že výzkum nekvalitní padne této rozpočtové odpovědnosti za oběť, jistě toho nebudu litovat,“ zdůrazňuje Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR a nový člen vládní Rady.
„Každá strana deklarovala před volbami vstřícnost k výzkumu, pokud svoje sliby splní, dalších otřesů bych se neobával,“ říká Jiří Drahoš, předseda Akademie věd a rovněž nový člen Rady. Netroufá si však odhadovat další vývoj. Z dosavadních jednání s politiky, která absolvoval, má zatím dojem, že většina z nich jsou ve vědní politice nováčci.
Naději pro vědu vidí v nových poslancích Karel Oliva. Pevně doufá v dostatek odpovědnosti, dlouhodobé vize a zdravého úsudku, jímž se nově zvolení poslanci všech stran odliší od garnitury, která zasedala v Poslanecké sněmovně až dosud. „Chtěl bych také zdůraznit, že to se ve vztahu k vědě a výzkumu týká sice převážně, leč nikoliv výlučně bývalých poslanců pravicově orientovaných,“ dodává.
Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR si pochvaluje, že po volbách zmizeli z čela politických stran lidé, kteří nebyli společnosti příjemní a s novými stranami se objevily nové tváře. „Doufám, že tato nejúspěšnější instituce už nebude muset bojovat o přežití,“ říká.
Příznivce ČSSD profesora Václava Hořejšího, ředitele Ústavu molekulární genetiky AV ČR, výsledek voleb moc nepotěšil. Ale myslí si, že je to pro tuto stranu dobrá příležitost pro sebereflexi, personální změny a změnu stylu. „Podle volebních programů by pro vědu byla lepší levice, ale doufám, že i pro pravděpodobnou středopravou vládu bude věda a výzkum důležitou prioritou,“ poznamenává Václav Hořejší. Po zkušenostech z loňského roku má ale přece jen trochu obavy... „Doufám, že budeme schopni politikům vysvětlit, že by bylo krátkozraké omezovat, či dokonce likvidovat základní výzkum, respektive jeden z jeho základních pilířů, Akademii věd,“ dodává.
Bioložku Fatimu Cvrčkovou z Přírodovědecké fakulty UK mrzí, že z parlamentu vypadli zelení. Pokud jde o pravicovou koalici, mírně se obává rizika, že se místo kvalitní vědy bude podporovat nekvalitní. „Ale toho se obávám podstatně méně než různých slibů o zrušení třicetikorunových poplatků u lékaře nebo vyplácení 13. důchodů.“
Tomáš Opatrný si pročetl volební programy všech relevantních stran už před volbami. Dospěl k názoru, že koaliční strany naznačují jakousi transformaci. Podle jeho slov ODS v dokumentu Vize 2020 chce, aby se u nás většina základního výzkumu odehrávala na univerzitách spolu s výchovou studentů. Zatím se ho podstatná část realizuje v Akademii. Dokument také zmiňuje transformaci části Akademie věd na výzkumné ústavy podle německého vzoru. Podle něho si organizace zaměřená na aplikovaný výzkum musí sehnat zakázky z průmyslu, přičemž k 60 procentům takto získaných soukromých financí přiteče 40 procent veřejných.
„Jak to konkrétně proběhne, je otázka, a bude velmi záležet na schopnostech vlády, zda to bude pouhá ‘demontáž‘ s neblahými důsledky, nebo úspěšný projekt přetvoření naší výzkumné krajiny směrem k vyšší efektivitě,“ říká Opatrný a zdůrazňuje: „Zbývající dvě strany ve svých programech o konkrétních plánech s Akademií nemluví, ale místopředsedkyně Věcí veřejných Lenka Andrýsová, která vedla olomouckou kandidátku, mi před volbami na přímý dotaz na politiku výzkumu odpověděla ‘chceme podporovat výzkum na VŠ na místo na Akademii věd.‘ Pokud by ale o jednotlivých ústavech měli v referendech rozhodovat ‘véčkaři‘, máme se opravdu na co těšit.“
Od nové, velmi pravděpodobně pravicové vlády očekávají vědci úsporná opatření, ale nemělo by to být šetření za každou cenu. „Určitě by měl převážit zájem rozvíjet vzdělanost, podporovat výzkum a nové technologie,“ říká Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Pozor na inovace Jeho kolega Pavel Hobza má stejný názor a zároveň upozorňuje na nutnost věnovat pozornost tzv. inovacím v podobě nepoužitelných užitných vzorů, nerealizovaných patentů a podobně, protože tímto způsobem se ztrácejí z veřejných zdrojů na vědu a výzkum miliardy korun.
„Podporovat z těchto zdrojů ještě víc než dosud pochybné ,inovace‘ znamená deformovat tržní prostředí,“ říká profesor Hořejší.
Podle Tomáše Opatrného by pravicové politice mělo být cizí posílat veřejné peníze do soukromých firem. „Data z Českého statistického ústavu ukazují, že u nás je výzkum v soukromých firmách placen ze 13 procent z veřejných zdrojů, což je po Rusku, Rumunsku a Španělsku nejvyšší číslo,“ uvádí Tomáš Opatrný. Při schůzkách s politiky se přesvědčil, že zástupci stran, které o této problematice mají ponětí, tj. ODS a TOP 09, shodně uváděli, že výzkum a vývoj ve firmách by měl být stimulován spíše daňovými úlevami než přímou podporou.
Podle TOP 09 přichází v úvahu model německých Fraunhoferových institutů. To považuje Tomáš Opatrný za velmi rozumný model.
