DILLÍ Indům se hrubě nelíbí způsob, jakým Čína získává surové diamanty z Afriky.
Bere tím totiž obživu indickým brusičům a leštičům těchto drahých kamenů. Mimochodem Indie je s šedesátiprocentním podílem světovou jedničkou v broušení a leštění diamantů.
Peking si zajišťuje zásoby surových diamantů tím, že poskytuje africkým zemím léky a staví jim infrastrukturu. Přestože světovým centrem diamantů jsou stále belgické Antverpy, většina z diamantů se v současnosti zpracovává v Indii a v Rusku, kde je levnější pracovní síla. Indickočínská tahanice o africké diamanty přitom odráží stále sílící konkurenci mezi dvěma nejrychleji rostoucími ekonomikami v získávání přírodních zdrojů, zejména v oblastech energie, minerálů a půdy.
Čína chce kvůli růstu domácí poptávky vyvinout konkurenční brusičský a leštický průmysl, což přímo ohrožuje zájmy Indie, která ovládá 60 procent trhu. „Čínská vláda investuje obrovské množství peněž do získávání surových diamantů,“ stěžuje si Sanjay Kothari, vysoký úředník indické Rady na podporu vývozu drahých kamenů a šperků.
Rada chce, aby vláda začala po vzoru Číny také s výměnou surových diamantů za zdravotnický materiál či za projekty na výstavbu infrastruktury se zeměmi, jako je Demokratická republika Kongo nebo Angola, které patří po Jihoafrické republice k významným producentům diamantů. Kromě toho chce rada použít čtyři miliardy dolarů z indických zahraničních rezerv pro vytvoření fondu na podporu tohoto odvětví. Vasant Mehta, předseda rady, řekl, že některé indické firmy již v minulosti uskutečnily barterové obchody s africkými důlními společnostmi, při kterých získaly surové drahé kameny výměnou za pomoc při zřizování továren na zpracování diamantů.
Peking v nedávné době uzavřel dohody nazvané „infrastruktura za suroviny“ v hodnotě desítek miliard s Angolou, Kongem a západoafrickými státy. Tyto kontrakty, které zahrnují především dodávky ropy z Angoly a průmyslových kovů z Konga, však nevzbuzují takovou pozornost veřejnosti jako obchod se surovými diamanty. Někteří z představitelů mezinárodního diamantového průmyslu se proto diví, že se Indie zlobí právě kvůli diamantům. „Je zřejmé, že je jižní Afrika pro Čínu významnou investiční oblastí, ale jejich pozornost se zaměřuje na jiné oblasti, ne na surové diamanty,“ řekl Financial Times jeden z nich.
Indie v minulém roce vyvezla broušené a leštěné diamanty v hodnotě přibližně 17,5 miliardy dolarů (téměř 338 miliard korun). Naproti tomu Čína vyvezla v roce 2009 diamanty jen za tři miliardy. Do vytvoření vlastního průmyslu na broušení a leštění diamantů však mohutně investuje i Botswana, která je největším světovým producentem surových diamantů na světě.
***
Boj o krásu Čína chce víc diamantů Stane se z Číny centrum zpracování diamantů? Záleží i na tom, zda největší firmy produkující surové diamanty jako De Beers budou souhlasit s dodávkami kamenů čínským firmám. De Beers a Alrosa, kteří společně kontrolují většinu světových prodejů surových diamantů, striktně uvádějí, komu umožní koupit jejich diamanty. Přísným výběrem svých zákazníků se snaží zajistit kvalitu výrobního procesu. V současnosti jsou z Číny pouze dva ze 79 vybraných zákazníků společnosti De Beers. Mluvčí firmy nicméně poznamenal, že v Číně působili další z jeho zákazníků od zpracování kamenů až po maloobchodní prodej šperků. Čínský trh má přitom obrovský potenciál, a pro Číňany je proto logické více se zapojit i do broušení diamantů. Odborníci odhadují, že do pěti let by mělo na Čínu připadat 16 procent trhu.
