PRAHA „Nikdy jsem neviděl žádnou jinou technologickou firmu rozjet se takovým způsobem,“ řekl před časem jeden z washingtonských IT lobbistů Ralph Hellman o Googlu a jeho „přesvědčovacích“ metodách a dodal: „Google používá všechny způsoby, které vůbec lobbing nabízí.“
Není proto velkým překvapením, když se v tomto týdnu ukázalo, že Google společně s dalšími IT firmami jako s Facebookem či Applem zvýšily své výdaje, aby v americkém Kongresu prosadily své zájmy. V posledním roce se totiž na půdě Kapitolu rozhoduje o zásadních zákonech, které se týkají jak internetu samotného, tak i technologií. Řešila se tak například ochrana a zabezpečení osobních dat, patentová reforma, vlastnická práva nebo daňová reforma.
Přitom podle dat serveru Opensecrets.org klesly celkové výdaje na lobbing v USA oproti loňskému roku o 25 procent.
Google naopak zvýšil své „přesvědčovací platby“ o 28 procent, a to z původních 4,03 milionu dolarů na současných 5,16 milionu.
Proč takový nárůst zrovna teď? „Google je velkou obchodní společností, takže přitahuje také velkou pozornost regulátorů. S největší pravděpodobností právě jej zasáhnou omezení a různé úpravy jeho služeb. Právě těmto omezením by se Google rád vyhnul. Uvědomuje si, že jeho dominantní postavení na trhu z něj dělá také primární cíl regulátorů. Google také chápe, že akceptovat názory Washingtonu je pro něj závazné,“ uvedl pro LN analytik americké společnosti Gartner Whit Andrews a dodal: „Každý dominantní obchodník v potenciálně regulované oblasti médií bude věnovat pozornost obrovskému zájmu o své služby, bude bedlivě sledovat odliv a příliv přízně a utratí odpovídající sumu za to, aby zmírnil dohled zákonodárců nebo regulátorů.“ Tim Austin, rovněž ze společnosti Gartner, jeho slova ještě doplnil: „Konkurenti vyhledávače vynakládají značné úsilí na to, aby vláda zablokovala některé současné iniciativy Googlu. To se týká jeho současných aktivit stejně jako různých akvizic.“ Jenže ne všichni jsou ke Googlu tolik shovívaví, například společnost Consumer Watchdog.
Ta má za cíl bránit zájmy spotřebitelů a vidí zvýšené prostředky na lobbing jako snahu o zlepšení vyjednávací pozice ve Washingtonu, stejně jako se o to snaží zbytek amerických korporací, což je podle ní ke škodě spotřebitelů.
Zároveň s tím, jak američtí zákonodárci přemýšlejí o změnách zákonů, které se týkají internetového soukromí, pracuje Facebook taktéž na zlepšení svého postavení v Kongresu. Snaží se tak zabránit jakýmkoliv opatřením, která by mohla poškodit jeho podnikání, primárně založené na sdílení soukromých informací. I proto zvýšil své výdaje na lobbing v roce 2010 na 350 tisíc do1arů, což je o 140 tisíc více než o rok dříve. Typickým příkladem místa, kde se díky „přesvědčování“ Facebooku „zadařilo“, byla Kalifornie. Díky vynaložení prostředků v objemu 6600 dolarů byl ze stolu smeten zákon, který by jinak pro společnost znamenal, že by jí mohly hrozit civilní žaloby.
A to v případě, že by sociální síť zobrazovala adresy a telefonní čísla osob mladších 18 let.
***
Celkově vynaložené peníze na lobbing v USA v minulých letech klesají. Stejně tak ubývá i lobbistů působících ve Washingtonu
