Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Jak jsme vyfoukli titul hvězdné Spartě

Česko

PRAHA Když se dozvěděl, že fotbal, byť již třetiligový, ve Vítkovicích končí, pocítil smutek. A nostalgii. Protože Ivan Kopecký (65) byl tím trenérem, jenž v roce 1986 slavil s podceňovaným týmem historický titul mistra československé ligy.

* LN Vyjmenujete i dnes mistrovskou sestavu?

Zápalka - Kušnír, Lišaník, Škarecký, Vlk - Dostál, Králík, Šourek, Bártl - Houška, Kovačík. S tím nemám problém. Zatím. (smích)

* LN Jaké to tehdy bylo? Cítil jste zadostiučinění?

To si pište. Byli jsme provinčním mužstvem, to se v konkurenci Baníku, Bohemians, Dukly, slovenských týmů a hlavně Sparty hned tak nepovede. Těšilo mě i druhé místo za Spartou rok nato, kdy odešel zkušený Lišaník na Kypr, ale z vojny v Chebu se vrátil Mirek Kadlec. Měli jsme dobrou partu, i v pohárové Evropě jsem cítil, že moje filozofie má hlavu a patu.

* LN Do Vítkovic, které se rok předtím zachraňovaly, jste přišel z Bohemians, kde jste byl asistentem trenéra Pospíchala a hráli jste ve špičce. Co vás vedlo k odchodu do „provinčního“ týmu?

Chtěl jsem se osamostatnit, bylo mi devětatřicet a Vítkovice mi daly šanci.

* LN Jaká tedy byla vaše trenérská filozofie?

Ještě před Bohemkou jsem dělal asistenta Evženu Hadamczikovi v Baníku, to byl spíš psycholog. Od Pospíchala, kterému nevyhovovala pohoda v týmu, jsem si zase vzal tvrdší ruku. Od každého něco.

* LN Po nástupu v roce 1985 jste prý hráčům Vítkovic snížil platy o tisíc korun. Proč?

Chtěl jsem zvýšit motivaci. Tehdy fotbalisté tak velké peníze jako dnes neměli, takže se to mohlo zdát jako nemalé snížení, ale větší důraz jsem kladl na prémie. Ukázalo se, že to byl dobrý krok.

* LN Jak na to reagovali hráči?

Zpočátku nic moc, ale pak jsem přesvědčil zkušené - Lišaníka, Šourka, Zápalku. Navíc jsem přivedl hráče z vojny, které jsem předtím sledoval ve VTJ Žatec, VTJ Tábor nebo v RH Sušice.

* LN Titul tehdy obhajovala Sparta, z níž ale prosakovaly spory spojené se slovenským trenérem Jánem Zacharem. Pomohlo vám to možná trochu?

Ne trochu, ale hodně. Sparta byla nabitá reprezentanty - Straka, Skuhravý, Hašek, Chovanec, Berger, Němeček, Stejskal, to byla síla. Janko Zachar byl náročný, dřív mě trénoval ve Frýdku-Místku, dával fotbalu všechno a totéž žádal od hráčů. Pokud vím, ve Spartě chtěl trénovat ráno v deset a pak až od čtyř, ale hráči chtěli už od dvou, aby měli čas. My jsme využili i tohoto sporu.

* LN Kdysi jste se nechal slyšet, že nebýt zkušenějších hráčů, nejspíš byste ve Vítkovicích dopadl jako Zachar ve Spartě. Bylo to tak?

Právě ti zkušení mě podpořili. Naše stoperská dvojice byla nejprve Lišaník-Moravčík, ale tenhle kluk ze Slovenska řekl, že tak náročné tréninky nevydrží. Tak ho nahradil Škarecký. Je pravda, že tehdejší tréninky by dnes hráči nejspíš nezvládli. Fyzicky ano, ale psychicky nejspíš ne. To byla škola Tomáše Pospíchala.

* LN Vedli jste tabulku a neměli v týmu žádného reprezentanta -neštvalo to vás nebo hráče?

Mě ani ne, ale mladým hráčům to vadilo určitě, třeba Vlk kopal výborně. Jenže do reprezentace se málokdy dostal fotbalista z provinčního týmu. Ale brzy po zisku titulu se tam prosadil právě Vlk, později i Kadlec.

* LN Současné Vítkovice už nebudou pokračovat v jarní části MSFL - co cítíte?

Jsem profesionál, jako trenér nebo asistent jsem působil i ve Slavii, Bohemce, Baníku, osm let u reprezentační jedenadvacítky, ale vzpomínky na tři roky ve Vítkovicích mám pořád. To se nedá vymazat. Takže cítím smutek a taky jistou nostalgii. Volá mi hodně lidí, co teď s vítkovickým fotbalem bude. Volají i ti mladí, kteří tam začali chodit na fotbal s tatínky a těšili se, že budou vodit na stadion svoje kluky.

Autor: