Kos černý, stejně jako většina jiných druhů pěvců sbírajících převážně živočišnou potravu (zejména drobné bezobratlé) na zemi, se orientuje především zrakem. Reaguje tedy zejména na pohyb kořisti a v případě žížal například i na drobný povrchový pohyb zeminy. Kosi dovedou reagovat i na vyšší pohybovou aktivitu žížal po dešti.
Ptáci sbírající kořist na zemi mohou cíleně vyhledávat místa, kde lze kořist snadněji zjistit a získat. Jsou to například nezarostlé a naopak čerstvě zryté záhonky nebo zoraná pole. Možná právě proto dostal jeden drobný pěvec české jméno bramborníček. Bramborníček hnědý se totiž vrací ze svých afrických zimovišť koncem dubna až počátkem května v době, kdy se obvykle sázejí brambory. Tento pták tedy může navštěvovat právě čerstvě osázená bramborová pole, a to nikoliv proto, že by se živil bramborami, ale proto, že se mu na takovýchto místech dobře hledá potrava.
Kosi, drozdi, bramborníčci, rehci, bělořiti, ťuhýci a další ptáci dovedou využívat k vyhlížení kořisti i vyvýšená místa, jako jsou různé sloupky, kůly nebo kameny. Bylo zjištěno, že odstranění takovýchto míst z krajiny může vést i ke snížení schopnosti vychovat mláďata a následně i k lokálnímu úbytku daného ptačího druhu. Lze si tedy představit, jak negativní dopad mělo odstranění mezí a vytvoření rozsáhlých lánů polí, kde se ptáci hůře orientují a hůře vyhledávají potravu.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz. Obálku označte Věda – záhady.
