Vydavatelské portfolio organizace al-Kajda expanduje. Po džihádistickém časopisu Sada al-Malahim, který vychází už několik let, a loňském pokusu o mezinárodní, anglicky psaný magazín Inspire, který lákal na praktické články (například: Jak vyrobit bombu v mámině kuchyni?) a další zajímavé čtení, jako je esej od Usámy bin Ládina, se tato teroristická organizace rozhodla vstoupit do světa dívčích časopisů. Magazín Al-Shamikha radí holkám, jak sbalit mudžahedína, nabízí tipy, jak si udržet čistou a zářivou pleť (nejlepší je prý mít vždy zahalený obličej a zůstat doma), či poutavý rozhovor s vdovou, která radostně vzpomíná na manžela, co se nedávno odpálil v Afghánistánu. V britském listu Daily Mail se píše, že magazínu se začalo přezdívat „Džihád Cosmo“.
Kdo mu tak přezdívá, o tom se noviny nezmiňují, ale rozhodně to zní úderně.
V Americe prý strmě roste počet žen, které si pořizují střelné zbraně, ať už kvůli lovu, nebo sebeobraně. Desetitisíce žen se učí střílet a kvetou čistě ženské spolky, jejichž členky spolu vyrážejí do divočiny na lov. V roce 2009 prý majitelé obchodů se zbraněmi zaznamenali 73procentní (!) nárůst dámské klientely. Prodej loveckých pušek ženám stoupl skoro o devětadvacet procent a prodej sebeobranných palných zbraní ženské klientele vylétl o 83 procent. Počet žen, co chodí na lov, prý za onen rok vzrostl o milion. Těžko říci, čím to je. Šéfky dámských loveckých a střeleckých organizací mluví o ženské emancipaci – taková brokovnice je dnes výsostným znakem moderní sebevědomé ženy. Zvlášť když je navíc uzpůsobená tradiční ženské estetice, a tak roste segment růžových brokovnic, růžových nábojnic a růžových pouzder. Berme to jako další důvod ke konečnému zrušení toho odporného sousloví „něžné pohlaví“.
Vroce 1921 rozjel psycholog Lewis Terman z americké Stanfordské univerzity projekt dlouhodobého zkoumání 1500 výjimečně inteligentních dětí. Nazval ho okázale Genetická studia génia.
Zkoumané děti si však pro sebe vymyslely skromnější pojmenování: podle příjmení pana Termana si začaly říkat Termiti. Jak píše internetový magazín Slate, projekt se od té doby nezastavil, protože přibližně dvanáct „Termitů“ ještě žije. Jestli dosáhl pokroků ve zkoumání geniality, o tom se v článku nemluví – vyjma škodolibé zmínky o dvou laureátech Nobelovy ceny za vědu, které jako děti do projektu nepřijali, protože prý nebyly dost chytré.
Z vybraných dětí nedostalo Nobelovu cenu ani jedno.
Nicméně vedlejším produktem tak dlouhodobého výzkumu je spousta informací o tom, co se podílí na lidské dlouhověkosti. Ukázalo se, že ač zde hrají roli geny, jejich úloha je menší, než se zdálo. Ze zkoumaných dětí se dožily vysokého věku hlavně ty, co i ve stáří pracovaly.
Což je fajn komentář k důchodové reformě. Déle prý žily také děti svědomité, které dodržovaly termíny a pravidla. Ty totiž později většinou nepily, nekouřily a žily celkově zodpovědněji a zdravěji. Navíc méně trpěly depresemi, prý proto, že lidé s těmito vlastnostmi mívají vyšší hladinu serotoninu (přirozené antidepresivum, které se vytváří v mozku). Nejvyššího věku se naopak obvykle nedožívaly děti s veselou, radostnou povahou. Přirozeně povznesená životní nálada prý některým zvedla krevní tlak a v pozdějším věku jim přivodila srdeční příhodu, jiné veselé děti se v dospělosti až příliš rády veselily ve společnosti, kde se pilo a kouřilo. Veselé děti také nadprůměrně často umíraly při nehodách. Zdá se tedy, že dlouhověkost je trochu nuda.
