PRAHA Hravě předhoní auta, pohodlím a rychlostí konkurují letadlům. A navíc mohou jednotlivým zemím pomoci z krize.
Nové vysokorychlostní vlaky jsou jedním ze způsobů, jak chtějí evropské vlády bojovat s hospodářskou recesí. Proto se objevují nové projekty na tratě, na nichž by vlaky doslova „létaly“ až 300 kilometrovou rychlostí.
Budoucí koridory nejenže pomohou stavebnímu průmyslu, ale po svém dokončení dlouhodobě hospodářsky oživí oblasti, které postupně protnou.
Například Francie letos uspíšila svůj projekt na rozšíření své vysokorychlostní sítě na celkovou délku 500 km. Další zemí, která zvýšila své výdaje na železnici, i když ne konkrétně na vysokorychlostní tratě, je Německo. Britská vláda chce do konce tohoto roku vypracovat zprávu o potenciální výstavbě vysokorychlostních koridorů.
Urychlit výstavbu rychlejších tratí by díky svému programu na stimulování ekonomiky mohlo i Španělsko, které příští rok trumfne Japonsko a stane se zemí s nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostní železnice na světě. Podle Juana Matiase Archilla, ředitele mezinárodních projektů státní železniční společnosti RENFE, vše ale závisí na tom, jak bude mít vláda hluboko do kapsy.
Obavy z rozpočtových škrtů, které by mohly omezit budoucí výstavbu, jsou společné státním železničním společnostem napříč celou Evropou. Kromě toho se jednotlivé dráhy obávají i poklesu tržeb. Stále více se proto obracejí k možnosti spolufinancování soukromým kapitálem. Nejhůře je na tom podle listu Financial Times recesí těžce zasažená střední a východní Evropa. Michael Clausecker, generální ředitel UNIFE ( Asociace evropského železničního průmyslu) si myslí, že nejhůře zasažené země východní Evropy mohou mít problém dát dohromady svůj patnáctiprocentní podíl na projekty, které spolufinancuje Evropská unie.
„Východoevropské železnice s výnosy v místních měnách to mají těžší se získáváním finančních prostředků než železnice ze zemí eurozóny,“ potvrzuje Thomas Maier, šéf skupiny infrastruktury v rámci Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
Po vysokorychlostních železnicích jako receptu na krizi však nesahá pouze Evropa. Čína má nejrozsáhlejší stavební program na světě a země jako Saúdská Arábie a Indie pokračují v rozvoji svých plánů na výstavbu speciálních tratí. Dokonce i Spojené státy, které dlouhodobě zaostávají v objemu osobní železniční dopravy, přišly s ambiciózními plány na výstavbu vysokorychlostních koridorů.
Na výstavbu těchto tratí vyhradila americká vláda přibližně osm miliard dolarů. Jak v úterý informoval The Christian Science Monitor, chce jen kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger z těchto peněz pro svůj stát získat dotaci 4,7 miliardy dolarů.
Podle pozorovatelů má nejbohatší americký stát šanci peníze získat. Kalifornie, kde funguje úřad pro vysokorychlostní železnici již od roku 1996, je ve svých plánech dále než ostatní státy, včetně určení hlavních tras, dokončení konstrukčních plánů a posouzení dopadu na životní prostředí.
Státní vysokorychlostní železnice by měla podle plánu zkrátit cestu ze San Franciska do Los Angeles na méně než tři hodiny. V první etapě zahrnuje linky ze San Franciska do San José a z Los Angeles do Anaheimu.
Kalifornie bude čelit silné konkurenci jiných oblastí v USA. Vážný zájem o dotaci na železnici mají státy Florida, Wisconsin, Ohio či město Chicago. Florida již požádala o 2,5 miliardy dolarů.
***
Španělsko trumfne Japonsko s nejrozsáhlejší sítí na světě
Nejrychlejší vlaky na evropských kolejích
FRANCIE - TGV (Trains de Grande Vitesse) v provozu od roku 1981 max. rychlost: 300 km/h
NĚMECKO - ICE (Intercity Expres) v provozu od roku 1991 max. rychlost: 300 km/h
ITÁLIE - ETR 500 (Elettro Treno Rapido 500) v provozu od roku 1992 max. rychlost: 300 km/h
ŠPANĚLSKO - AVE (Alta Velocidad Espanola) v provozu od roku 1992 max. rychlost: 250 km/h
