S duchy nebývá legrace, je nutné se k nim chovat opatrně a velice slušně. Ducha můžete zle urazit tím, že neopatrně odhodíte pecku od datle a trefíte se, aniž jste tušili, kam pecka letí. Následky, jak se dočtete v Příbězích tisíce a jedné noci, jsou nedozírné. Duchové bývají sluhy zlých i dobrých kouzelníků, menších a větších božstev. V křesťanské a islámské mytologii, vyprávějící o bohu jediném, se z dobrých duchů stali andělé a světci, z duchů zlých ďáblové. Otázka zní, kde se duchové a příbuzné bytosti vzali.
Současný výzkum říká, že vysvětlovat duchy fantazií, strachem z přírodních sil a z podvodných a vražedných šamanů, náboženskou indoktrinací nebo jako výsledek iluzí, halucinací, strachu, pověr a hlouposti nestačí - aniž by to popíralo jejich význam.
Podle nových studií jsou duchové, stejně jako všechny další nadpřirozené podobné bytosti, výsledkem narušení intuitivních vlastností ontologických kategorií nebo přenosu obsahu jedné ontologické kategorie do jiné. Co tahle nesrozumitelná věta povídá?
Pevným předmětem neprojdu Malé děti nepřicházejí na svět jako nepopsané tabulky. Přicházejí s poznávacími systémy. Pokusy dokazují, že několikaměsíční miminka rozlišují základní rysy zevního světa. Poznávají jeho fyzikální, biologické i psychologické vlastnosti.
Pěti- až šestiměsíční děti například vědí, že se pevné předměty neprostupují. Jinak řečeno: neuronální mapy nejmenších dětí, ony mozkové systémy tvořené miliardami nervových buněk a biliony jejich vzájemných kontaktů, „očekávají“, že fyzikální, biologický a psychologický svět bude mít nějaké vlastnosti. Tyhle mapy jsou totiž výsledkem evoluce mozku našich vývojových předků.
Narušení vlastností nějaké kategorie bytí, tedy ontologické kategorie, může vzniknout narušením jejích očekávaných vlastností nebo přenosem vlastností z jedné kategorie do jiné. Například socha světce naslouchající lidským přáním, neživý předmět, získává své magické schopnosti přenosem vlastností z kategorie do kategorie. Lidé s předmětem mluví stejně jako s živým člověkem.
Pojem duch slučuje intuitivní biologické vlastnosti a intuitivní vlastnosti osoby s vlastnostmi, které narušují intuitivní fyziku: duch vnímá okolí, pamatuje si, může s okolím manipulovat, přitom může být neviditelný, procházet zdí, nejí ani nevyměšuje.
Jinak řečeno duchy, stejně jako všechny další nadpřirozené jevy, je možné popsat tabulkou, jejíž sloupce tvoří tři vrozené domény poznání - intuitivní fyzika, biologie a psychologie, a jejíž řádky tvoří pět kategorií ontologických: osoba, živočich, rostlina, přirozený neživý předmět a uměle vyrobený neživý předmět.
Bere to něco pohádkové kráse mluvícího laskavého draka, dobrotivé víly a kouzelného stařečka? Neřekl bych - ani trochu.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
