Už 25. listopadu loňského roku si ji totiž tehdejší premiér Jiří Paroubek osobně najal na „poradenství ve věci možného smíru s Nomurou“. Ačkoli to expremiér Paroubek dodnes odmítl oficiálně připustit, vyplývá to z právních smluv úřadu vlády s kanceláří Jansta, Kostka a spol, které mají LN k dispozici. Podle nich si zástupci Janstovy kanceláře naúčtovali za práci při hledání smíru s japonskou bankou Nomura zhruba 88 tisíc korun plus DPH za celkem 35 hodin a pět minut, které rozložili do 22 schůzek či právních rozborů.
| Miroslav Jansta |
|
Čtyřiačtyřicetiletý právník to ještě jako člen KSČ dotáhl až na federálního poslance. Později vstoupil do ČSSD, ve které má obrovský neformální vliv. Už v 90. letech pomáhal straně krýt několika milionovou půjčku, která málem stála život jeho společníka z firmy TIA, jejímž prostřednictvím peníze proudily. Mezi jeho blízké přátele patří Stanislav Gross či Jan Mládek, který dokonce bydlí v Janstově pražském bytě. Jansta byl dříve hlavním právníkem Antonína Charouze a vlastní několik firem. Letos v září jeho kancelář inkasovala od ČSOB 119 milionů korun za dvouměsíční pomoc při prodloužení exkluzivní smlouvy banky s Českou poštou. Od června 2005 do března 2006 pracovala pro úřad vlády. |
Hlavně kvůli požadavkům ČSOB na stát přitom možnost dohody s japonskou bankou Nomura zkrachovala. V březnu pak Česko prohrálo londýnskou arbitráž, v níž Nomura vinila stát za uvalení nucené správy na jí ovládanou IPB a její následný prodej ČSOB za korunu v roce 2000. Jako kompenzaci Nomura požaduje až 40 miliard korun. Kolik a zda stát ve finále zaplatí, se má rozhodnout v dalším kole arbitráže, zřejmě v roce 2008.
Bývalý premiér Paroubek původně o smír s Nomurou usiloval. Měl totiž informace od tajných služeb, že Česko arbitráž prohraje. Vyjednal tedy s vedením Nomury podmínky možného smíru. Vše ale komplikoval exministr financí Bohuslav Sobotka, který tvrdil, že se smíru musí účastnit ČSOB.
Banka totiž jednání blokovala kvůli sporným pohledávkám v hodnotě jedenácti miliard, které zdědila po zkrachovalé IPB. Ty v minulosti převedla na ČKA a dostala zaplaceno v rámci státních záruk. Podle konsolidační agentury ovšem při správě těchto pohledávek udělala banka závažné chyby. ČKA je proto chtěla bance postupně vracet tak, aby stát od ČSOB dostal zpět miliardy korun vyplacené na zárukách.
ČSOB ovšem k dohodě s Nomurou hodlala přistoupit jen tehdy, když státu 11 miliard nebude muset vracet. Sobotka tehdy podle zápisů ze schůzek, které mají LN k dispozici, i podle přímých účastníků jednání, jako byl například později Sobotkou odvolaný člen představenstva ČKA Mojmír Hampl, prosazoval ČSOB vyhovět. Tento plán ovšem nakonec Sobotkovi nevyšel, smír s Nomurou stát neuzavřel, a nyní tak Česku hrozí mnohamiliardové penále.
Dosud ovšem nebylo jasné, proč a hlavně koho na inkriminovaných jednáních zastupoval zaměstnanec Janstovy kanceláře Robert Zelenka. Sobotka, u kterého se některé ze schůzek konaly, to vždy odmítal prozradit. Stejně tak sám Jansta.
Až smlouvy z úřadu vlády, které nyní LN získaly, jednoznačně prokazují dřívější spekulace, že Janstova kancelář při jednání s ČSOB zastupovala přímo expremiéra. I proto Česká advokátní komora stále ještě prověřuje kancelář kvůli možnému střetu zájmů.
