V březnu začíná astronomické jaro a současně se v tomto období nejrychleji prodlužují dny a zkracují noci. Zatímco na začátku března jsou ještě večer za soumraku vidět podzimní souhvězdí a mezi nimi Jupiter, na konci měsíce už po setmění zbude na obloze jen pár podzimních souhvězdí a Jupitera vystřídá Saturn na opačné straně oblohy.
Změna vzhledu oblohy není dána jen obíháním Země okolo Slunce. Hlavní roli hraje právě prodlužující se den. Prvního března zapadalo Slunce v 17:41 a okolo 19. hodiny již byla vidět první souhvězdí. Před koncem měsíce 27. března Slunce zapadne až v 18:23 a souhvězdí začnou být viditelná až okolo 20. hodiny, takže mnohá z těch, která jsme mohli pozorovat na začátku měsíce, ještě stihnou zapadnout. Po 27. březnu to celé ještě zkomplikuje hodinový posun po zavedení tzv. letního času (proč se mu říká letní, když se zavádí týden po začátku jara a ruší uprostřed podzimu, je jednou z mnoha věcí, kterým se ani nesnažím porozumět).
Většinu března ještě trvá astronomická zima, takže po setmění jsou zpočátku nad jihem vidět jasná zimní souhvězdí. Z nich nejnápadnější je Orion, připomínající spíš obřího motýla než lovce, kterého má představovat. Vlevo dole od Oriona svítí nejjasnější hvězda noční oblohy -Sírius. Přímo nad hlavou nám pak svítí hvězda Capella v souhvězdí Vozky. Ta je nejjasnější mezi obtočnovými hvězdami, tedy těmi, které můžeme pozorovat celý rok. V létě bude Capella blikat a hrát všemi barvami nízko nad severním obzorem.
Ale zpátky k blížícímu se jaru. To u nás začne letos naposledy 21. března, konkrétně přesně 20 minut po půlnoci. Po celý zbytek 21. století budeme vítat jaro 20. března, občas (poprvé v roce 2048) už dokonce na Pepíka.
Mezi jarními hvězdami, v souhvězdí Panny, svítí planeta Saturn, která koncem března vychází už okolo 20. hodiny a začíná být pozorovatelná po celou noc. V březnu také máme jednu z nejlepších letošních příležitostí pozorovat planetu Merkur. Bude viditelná téměř po celý březen a ještě na začátku dubna. Za připomínku a záznam do kalendáře stojí 16. březen 2011. Okolo 18. hodiny budeme moci sledovat nejtěsnější přiblížení planet Merkur a Jupiter.
Jména kráterů na Merkuru jsou z rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie volena podle osobností z oblasti umění. Spolu s Beethovenem, Shakespearem a Michelangelem tam jsou například i Dvořák a Mahler. Systematicky samí muži! Že by tučné sousto pro feministky? Jako kompenzace je ženám věnována Venuše, kde potkáme třeba Boženu Němcovou. Tedy ne osobně, ale kráter po ní pojmenovaný.
lidovky.cz Celý text a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
O autorovi| Jan Veselý, astronom
