Rád bych zareagoval na reakci Miroslava Kalouska (Pan James de Candole je lhář, LN 20. 5.) na můj článek, který vyšel v Lidových novinách.
Nejprve bych se chtěl omluvit, pokud jsem pana Kalouska jakkoli urazil, a ujistit ho, že to nebylo mým úmyslem. Nadsázka, kterou jsem použil v úvodních odstavcích, se,zdá se, z textu díky příliš doslovnému překladu vytratila podobně, jako když Mirek Topolánek hovořil o „cestě do pekel“. Chtěl jsem jen říci, že spekulace o španělském výletu byla snadno uvěřitelná, nikoli že je pravdivá.
Pokud jde o to, kdo byl odpovědný za přípravu zákona č. 38/1994, rozhodně nešlo z mé strany o záměrnou nepravdu, nýbrž o snad pochopitelnou interpretační chybu vzhledem k předmětu zákona, k povaze legislativního procesu a k tehdejšímu postavení pana Kalouska jako náměstka ministra obrany. Uznávám svou chybu a lituji toho, že jsem přípravu zákona chybně přisoudil Miroslavu Kalouskovi.
Rád bych objasnil, proč jsem článek napsal. Miroslav Kalousek správně označuje stav veřejných financí za nejvýznamnější problém, kterému země čelí. Tématem mého článku bylo nehospodárné využití veřejných prostředků.
Miroslav Kalousek působil v nejvyšších vládních funkcích a nesl zodpovědnost za veřejné výdaje - nejprve jako ekonomický náměstek ministra obrany, pak jako ministr financí, který je zodpovědný za správu státního podílu v ČEZ, včetně nominací některých členů dozorčí rady. Sám ve sněmovně výmluvně hovořil o nebezpečí „privatizace veřejné moci“ v souvislosti s tzv. povolenkovým dodatkem, který protlačili parlamentem poslanci Vojíř, Urban a Říman. Stojí za to zopakovat, co tehdy řekl: „To je ryze snaha o privatizaci velké části státní rozhodovací pravomoci, kam dá své veřejné prostředky.“
Miroslav Kalousek asi zasedne v příštím parlamentu a možná i v příští vládě. Vzhledem k předvolební rétorice TOP 09 a vzhledem k tomu, že tři její důležití představitelé mají letitou zkušenost s resortem obrany, by myslím bylo dobré vědět, jak přesně TOP 09 navrhuje naložit se skutečností, že ČEZ a České dráhy nakupují od dodavatelů, jejichž vlastníci jsou neznámí, a s tím, že stát je nucen nakupovat zbraně prostřednictvím soukromých zprostředkovatelů.
O autorovi| James de Candole, ředitel poradenské firmy Candole Partners
