A to jak podle válečného práva (Kaddáfí je velitelem libyjských sil), tak podle schválené rezoluce Rady bezpečnosti č. 1973: ta chrání pouze civilisty, jinak povoluje provést „všechna nutná opatření“. Anderson zvažuje, zda by šlo o porušení prezidentského rozkazu č. 12333, kterým již Ronald Reagan v roce 1981 zakázal tajným službám atentáty (assassination): „Pokud vím, nikdo odpovědný nikdy netvrdil, že by se zákaz měl vztahovat na osoby, které jsou regulérním cílem podle válečného práva.“ *** Slovensko má poněkud šokující případ: tamní Úřad boje proti korupci obvinil tři podnikatele a advokáta z podplácení; stíhán je i známý prokurátor Michal Barila, který údajně zařídil propuštění z vazby. A podle vyšetřovatelů to měl zařídit soudce Nejvyššího soudu Štefan Michálik – napsal časopis Týždeň.
Jistý Ľuboš K. seděl v nitranské vazbě kvůli podezření z podvodu. Jeho kolega spolu s advokátem Ladislavem Ščurym údajně předali prokurátorovi 30 tisíc eur (730 tisíc korun). Soudce Michálik rozhodl o propuštění v den, jejž odposlechnuté telefonáty předem označily za „tutové“ datum.
Michálik však není obviněn, na Slovensku by ho musel zbavit imunity Ústavní soud na návrh prokuratury. V tiskovém prohlášení vše označil za „křivé obvinění ze strany kriminálníků“ a „ponižující mediální kampaň“. Upozornil, že o vazbě rozhodl tříčlenný senát. Michálika se jednomyslně zastala Soudní rada, podle níž jde o porušení presumpce neviny, zneužití svobody projevu a nerespektování lidské důstojnosti.
Hm... Michálikův senát zrušil vazbu 14. července. Pokud policie případ sledovala už tak dlouho, proč nenavrhla zbavení imunity hned po zveřejnění celé věci? *** Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová a její nový zástupce Roman Fiala se minulé úterý v Praze sešli s novináři (čtyřmi). Poznamenal jsem si větu agilního doktora Fialy k stanovisku Nejvyššího soudu ohledně střelby na prchající zloděje: „Budu raději, když někdo bude naštvaný a okradený, než když před domem bude jiný ležet v krvi, lup bude sice u vlastníka, ale vlastník bude v trestním řízení.“ Podle něj tento postoj odráží, že „naše etické, kulturní zázemí je v Evropě jiné než ve Spojených státech“. Ještěže to neslyšel Ludvík Vaculík, to by bylo řečí. *** V New York Times napsala 18. března Pamela Paulová zásadní text Nevolejte mi, já vám taky nevolám (Don’t Call Me, I Won’t Call You). K etiketě internetové doby patří, že bez předchozího ohlášení volají jen členové rodiny a přátelé. Od ostatních lidí je dost troufalé předpokládat, že „ať zrovna děláte cokoli, teď musíte přestat a naslouchat mně“. Mají předem poslat e-mail či SMS (jimiž jde ostatně většina věcí vyřídit stejně dobře).
Na webu The Awl líčí Dana A. Jamesová 22. března „můj život bez mobilu“. Nevyrušují ji během dne telefonáty neznámých lidí, na schůzky musí chodit včas a pamatuje si cizí telefonní čísla.
Jaká škoda, že takto radikálně to novináři vyřešit nemohou.
O autorovi| TOMÁŠ NĚMEČEK, redaktor LN
