* LN Vaše nejlevnější hodinky stojí okolo 6000 eur. Nemyslíte, že je to zbytečný luxus? Podle různých ekonomů a analytiků byla hospodářská krize způsobena právě tím, že lidé utráceli více, než si mohli dovolit.
Když lidé utrácejí víc, než si mohou dovolit, je to tragédie. Ale faktem je, že každé dítě se učí, že si nemůže koupit, na co nemá. Takže je jedno, jestli děláte levné, nebo drahé hodinky. Problém je stejný. Kdyby si každý miliardář koupil luxusní hodinky, tak je to jedno. Miliardář těžko zchudne. Ale když si například koupí tyto hodinky student z Rumunska, tak to nejspíš bude problém. Cena našich hodinek není příčinou problému. Ten je jinde.
* LN Jaký byl tedy dopad ekonomické krize na trh luxusních hodinek?
Krize byla pro nás, pro Hublot, super. Pomohla nám totiž dobýt větší tržní podíl. Přirovnal bych to k cyklistovi, který jede za hrozného větru a sněhu do kopce. Vepředu je pak opravdu ten nejlepší. Když však pojede peloton z kopce a všichni mají vítr v zádech, tak je to pro všechny snazší. Krize dělá dobré značky s kvalitním managementem silnější.
* LN Zaznamenal tento trh během krize propady v poptávce?
Hovoří se asi o osmiprocentním propadu. Například hodně zasáhla krize naši značku na španělském trhu, ten byl zasažen asi nejvíc. Přesto však musím říct, že i během hospodářského zpomalení jsme zažili druhý nejlepší rok v naší historii. Jestliže rok 2009 byl druhý nejlepší, tak to pro nás rozhodně nebyl problém. Osobně musím připustit, že lituji, že krize je skoro u konce. Samozřejmě jsem rád, že už skončila, třeba kvůli nezaměstnanosti, ale pokud by pokračovala bez následků, jako je právě nezaměstnanost, byl bych rád, kdyby neskončila.
* LN Jaká je z vašeho pohledu asi nejperspektivnější země nebo region, kde je potenciál luxusní hodinky prodávat?
Naše značka je velice silná v Latinské Americe, hlavně v Brazílii. Dalšími zeměmi, kde to jde dobře, je Střední východ, ale i Švýcarsko nebo Francie.
* LN Co třeba Rusko, mluví se o něm jako o jednom z velice slibných trhů?
Rusko určitě patří mezi deset nejslibnějších trhů, ale nejdůležitější je pro nás Latinská Amerika.
* LN Myslíte, že poptávka po luxusních hodinkách roste, anebo si takovéto hodinky kupují pořád ti samí lidé a poptávka je relativně konstantní?
Je to kombinace obojího. Například u nás jsou lidé, kteří si kupují hodinky opakovaně, ale to je zvláštní případ. Ale samozřejmě počet zákazníků konstantně roste.
* LN Jak moc jsou zajímavé pro hodinářské firmy trhy střední a východní Evropy, konkrétně Česko?
Jsou to jednoznačně zajímavé trhy. Rostou a vyvíjejí se neuvěřitelně rychle. Mají jak obrovský hospodářský růst, tak i množství mladých lidí, kteří podnikají, pracují a chtějí ve svém byznysu uspět. Právě tito lidé se chtějí prezentovat a jedním ze způsobů prezentace jsou právě kvalitní hodinky.
* LN Takže myslíte, že český trh „šlape“ dobře?
Od října 2009 jsme zažili samé rekordní měsíce.
* LN Je v Česku dostatek zákazníků?
Pro mě je tu poptávka vcelku uspokojivá.
* LN Kdo je typický zákazník, na kterého se v Česku zaměřujete? Bohatí Češi, nebo cizinci?
Na oba. V Praze nejsou samozřejmě jenom Češi, ale navštěvují ji i bohatí cizinci.
* LN Kolik kusů hodinek plánujete v Česku prodat, aby se vám to vyplatilo?
Okolo stovky hodinek ročně. Po světě mám 400 obchodů. Dohromady ročně prodám na 20 tisíc kusů hodinek. Takže to v průměru na každý obchod vychází asi na 50 hodinek. Takže jestli se nám tu podaří prodat sto kusů, tak do bude velice dobrý výsledek.
* LN Cena luxusních hodinek je obecně hodně vysoká. Cenové rozpětí hodinek Hublot se pohybuje od 6000 eur do jednoho milionu dolarů. Čím je dána tak vysoká cena?
Abychom měli co největší zisk. Potřebuji totiž soukromé letadlo, loď a hodně domů. Teď vážně. Hodinky jsou drahé, protože se nad jejich výrobou tráví hodně času. Jestliže se jedny hodinky vyrábí jeden týden a druhé jeden měsíc, tak jejich cena nemůže být stejná. Vždy to tedy záleží na množství a kvalitě, kolik je toho daná firma schopná vyrobit. Třeba naše hodinky jsou vyráběny exkluzivně a ručně, předchází tomu spousta péče, vývoje a inovací. To je dělá tak drahými.
* LN V září jste obdržel prestižní cenu Gaia Award, která je přirovnávána k Nobelově ceně švýcarského hodinářství. Proč si myslíte, že se porota rozhodla zrovna pro vás?
Možná se tak rozhodli, protože jsem již dost starý. Tím, jak lidé stárnou, tak se zvyšuje i množství ocenění, které dostanou. Já byl v tomhle odvětví přes 35 let. Ale vážněji: dostali jsme ji jako tým za to, čeho jsme dosáhli.
* LN Jste známý tím, že jste pomohl zachránit hodinářský průmysl od takzvaného „quartzového kroku“. V 80. letech využívalo až 70 procent hodinek ve Švýcarsku baterie, vy jste však věřil tradičním, mechanickým…
Nikdy jsem nepřestal věřit, že výroba klasických hodinek je umění. Přesto však 99 procent lidí v hodinářském průmyslu v té době věřilo, že quartzové hodinky nahradí tradiční mechanické hodinky. Jejich důvodem bylo, že hodinky na baterie jsou přesnější a levnější. Ale já a mně podobní jsme si řekli: ne, tohle se nestane. Quartzové hodinky nenahradí tradiční mechanické. Měli jsme pro to důvody. Mechanické hodinky jsou totiž i naším dědictvím, uměním, zároveň jsou spojené s obrovským množstvím vědomostí, které jsme časem získali, takže šlo i o jistý druh patriotismu. V tomhle smyslu jsme s firmou Blancpain byli proti celému švýcarskému průmyslu, který věřil v quartzové hodinky. O dvacet let později se ukázalo, že my měli pravdu.
* LN Takže jaká byla vaše role v záchraně švýcarského hodinářského průmyslu? Má se za to, že zachráncem tradičních značek byl Nicolas Hayek, který založil Swatch Group, aby se tradiční značky ubránily levné konkurenci z Asie.
Hayek koncentroval hodinářství do jedné skupiny, důvodem byl i zájem švýcarské vlády, aby se toto odvětví zachovalo a bylo chráněno. Vznikem Swatch Group bylo dosaženo tolik potřebného podnikatelského prostředí. Vznikla jakási střecha, která koncentrovala hodinářské firmy, dodavatele a podobně. Nebýt tohoto kroku, tak by tradiční švýcarské značky nebyly schopny konkurovat ostatním. Já a Blancpain jsme byli mimo tuto pomyslnou střechu. S oblibou jsem říkal, že nejsme v tomto průmyslu, protože my vyrábíme umění.
* LN Je známo, že jste práva na jednu z nejstarších švýcarských značek Blancpain koupil společně s Jaquesem Piguetem. Ta v roce 1970 zanikla a až o pár let později jste ji dostali zpátky na vrchol.
Povedlo se nám ji dostat zpátky na trh díky skvělé propagaci, ale hlavně díky tomu, že jsme byli jiní. Jak jsem říkal, propagovali jsme hlavně mechanické hodinky, což dělal tehdy málokdo. Je to podobné, jako když se hraje v Japonsku fotbal. Každý hráč má tmavé vlasy či šikmé oči a všichni jsou si podobní. Ale když si jeden hráč nabarví vlasy načerveno, tak si ho každý všimne, protože je jiný. A to samé jsme udělali s Blancpainem. Byli jsme jiní. Získali jsme tak hodně pozornosti. Nejspíš si lidé řekli, že chtějí pravé hodinky, a ne jen obyčejný průmyslový produkt, jako jsou hodinky na baterie.
* LN Proč jste se po úspěchu značky Blancpain rozhodli tuto značku prodat?
V roce 1992 jsme ji prodali Swatch Group, protože jsme měli problém s následnictvím. Děti Jaquese Pigueta nebyly připraveny koupit můj podíl a ani já nebyl schopný koupit jeho podíl, proto jsme se rozhodli Blancpain prodat Swatch Group, abychom mu zajistili i jistý druh ochrany.
* LN Po odchodu z Blancpain jste se stal šéfem společnosti Omega. Během vašeho působení se prodej ztrojnásobil. Jak se vám to povedlo?
Revoluční strategií v komunikaci a prezentací značky. Sponzorovali jsme Pierce Brosnana, Cindy Crawford nebo Michaela Schumachera. Pak jsme měli velice dobrý product placement, například se naše hodinky objevovaly ve filmech s Jamesem Bondem. Zároveň jsme hodně inovovali. Znovu jsme spojili značku Omega s vesmírem, například s americkou agenturou NASA. Změnili jsme distribuci a spoustu dalších věcí. To všechno dohromady pomohlo hodinkám Omega prosadit se na trhu luxusních hodinek.
* LN Přes tohle všechno jste se rozhodl firmu Omega opustit a přešel jste do Hublotu. To je na hodinářské poměry mladá firma, vznikla v roce 1980. Proč jste přešel zrovna tam?
Přešel jsem do Hublotu, protože mě potřeboval. Vždy je lepší přejít někam, kde vás potřebují, než tam, kde je to zbytečné. Druhým důvodem je, že jsem věděl, jak mám tuhle firmu restrukturalizovat a že její koncept je slučitelný s mými myšlenkami. Hublot byl jedna z mála firem, která přicházela s novinkami. Například přišli se spojením kaučuku a zlata. To se mi na ní líbilo – spojení tradice s budoucnosti. Já se už nechci zabývat tradicí, to jsem udělal se značkou Blancpain, teď se chci soustředit na spojení budoucnosti s tradicí a na nové technologie, materiály. A dalším důvodem byl fakt, že jsem si mohl levně koupit akcie Hublotu v době, kdy firma nebyla moc úspěšná.
* LN Kromě hodinek se věnujete i výrobě sýrů. Prý vyrábíte vysoce kvalitní sýr, který však dáváte pouze rodině a přátelům anebo restauracím, které si sám vyberete. Proč jej neprodáváte?
První důvod je, že na něm nepotřebuji vydělávat. Druhým důvodem je, že takhle to mám pod kontrolou. Když ho prodáváte na výdělek, tak zákazník je vaším pánem, takhle jsem já ten, kdo rozhoduje. Možná se jednou rozhodnu ho prodávat na zisk.
* LN Kdysi jste pronesl, že mezi výrobou sýra a výrobou hodinek existuje silné pouto. Mohl byste to vysvětlit?
Všichni výrobci hodinek ve Švýcarsku byli v 17. a 18. století farmáři. Takže umění výroby hodinek se zrodilo na švýcarských farmách a velice pomalu se z farmářů stali hodináři. Pokud byste šli na matriku, tak byste zjistili, že dnes známé firmy a jména mají kořeny na švýcarských farmách.
***
MANAŽER – HODINÁŘ
Jean-Claude Biver
* V současné době působí jako generální ředitel (CEO) luxusní hodinářské značky Hublot. Na stejné pozici byl i v dalších firmách, které se zabývají výrobou luxusních hodinek. Například u značky Omega, kdy se během jeho působení obchody téměř ztrojnásobily, anebo u jedné z nejstarších švýcarských hodinářských značek Blancpain, kterou dostal zpátky na vrchol.
Kdyby si každý miliardář koupil luxusní hodinky, tak je to jedno. Ale když si například koupí tyto hodinky student z Rumunska, tak to nejspíš bude problém.
Výrobci hodinek ve Švýcarsku byli v 17. a 18. století farmáři. Takže umění výroby hodinek se zrodilo na farmách. Až pak se z farmářů stali hodináři.
