VĚDNOHUBKY
Pracujete na směny nebo často cestujete letadlem a jste zapomnětliví? Není to náhoda, tvrdí vědci ve studii zveřejněné v časopise PLoS ONE. Experti z Kalifornské univerzity tvrdí, že chronické jet lagy, při nichž se organismus musí vyrovnávat se změnou časových pásem, vedou k poruchám paměti.
Ověřili to na pokusu s křečky zlatými. Po čtyři týdny jim dvakrát týdně posunovali denní režim o šest hodin, což odpovídá letu z New Yorku do Evropy. Během pokusu a měsíc po něm vědci testovali paměť křečků. Během jet lagu zvířata měla problémy s úkoly, které jejich kolegové v kontrolní skupině zvládli. Deficit se ale překvapivě projevoval i měsíc poté, co se křečci vrátili k pravidelnému režimu.
Výzkumníci zjistili, že jet lagy vedou k trvalým změnám v mozku. V oblasti hypokampu, který souvisí s pamětí, se křečkům tvořilo o polovinu nových neuronů méně než u kontrolní skupiny. O souvislosti mezi pásmovou nemocí a pamětí se mluvilo už dřív, ale my jsme poprvé ukázali, k jakým konkrétním změnám ve vývoji mozku vede, říká jeden z autorů Lance Kriegsfeld. Ať často létáte, pracujete na noční směny nebo sloužíte jako lékař na pohotovosti, měli byste počítat s tím, že změny denního rytmu vedou k dlouhodobým poruchám vašich kognitivních funkcí, varuje Kriegsfeld.
Jižní pás oblačnosti na Jupiteru, který letos na jaře zmizel (viz LN 25. května 2010), se začíná opět vybarvovat. Astronomům se tak naskýtá příležitost v přímém přenosu sledovat procesy, které se v atmosféře největší planety sluneční soustavy odehrávají.
Nejde o zcela ojedinělou událost - Jupiter svůj jižní pruh ztrácí vždy jednou za několik desetiletí. Naposledy se tak stalo počátkem 90. let minulého století. Nyní ale vědci mají dokonalejší přístroje, které jim umožňují celý proces podrobně studovat. Amatérský pozorovatel Christopher Go z Filipín zaznamenal začátkem listopadu v místech vyběleného pásu jasně svítící oblast. Okamžitě se na ni zaměřily profesionální dalekohledy včetně Keckova teleskopu na Havaji.
Podle astronomů tmavý pás zjara zmizel jen zdánlivě - ve skutečnosti byl překryt vyšší světlou oblačností tvořenou amoniakovým ledem. Důvodem bylo utišení větrných proudů, které tuto oblast dřív od světlých mraků „čistily“. Zářící místo je podle vědců bouře, která dokazuje, že se vítr opět probouzí. Kolem ní se už začíná objevovat tmavá barva nízké hnědé oblačnosti, jež tvoří známý Jupiterův pruh. Bouří bude přibývat a zanedlouho by se plynný obr měl vybarvit do své původní krásy, doufají vědci v tiskovém prohlášení NASA.
Evoluční úspěch žraloka spočívá kromě jiného v jeho šupinách, zjistili vědci z Univerzity Jižní Floridy a Alabamské univerzity. Informovali o tom tento týden na setkání Americké fyzikální společnosti v Long Beach. Žralok se umí nejen rychle pohybovat, ale při lovu také zvládá rychle měnit směr. Umožňuje mu to schopnost omezovat tzv. odtržení proudu na povrchu těla.
Odtržení proudu je fyzikální jev, který zajímá i letecké inženýry - způsobuje vzdušné víry, které stroj zpomalují a narušují jeho stabilitu. Příroda si s tím ovšem umí poradit: tělo žraloků je pokryto „šupinami“, které jsou ve skutečnosti přeměněnými zuby. V místech, kde se odtržení proudu projevuje nejvíc, mají tyto šupiny zvláštní tvar - u kořene jsou užší než uprostřed, což jim umožňuje natočit se ve vodním proudu až o 60 stupňů. Tím se odtržení proudu koriguje. Vědci se nyní chtějí zabývat možnostmi využít podobný mechanismus u letadel, vrtulníků nebo větrných turbín a zvýšit tak jejich výkon.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda & Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| EVA VLČKOVÁ, redaktorka LN
