Moravané jsou k ODS vlažnější. Důvody jsou sociální a ekonomické a hodnotová orientace
Nižší volební zisky ODS na Moravě jsou důsledkem většího množství faktorů, a na otázku, proč ODS na Moravě slábne, proto není jednoznačná odpověď. Ponechme stranou často diskutovaná témata, jako jsou personální politika strany či postoje v konkrétních kauzách, a podívejme se krátce na některé strukturální a historické faktory, které také mohou hrát roli v rozhodování nejen moravských voličů.
Uvolněný prostor V době, kdy se Občanská demokratická strana jako hlavní nástupce Občanského fóra etablovala do stranického systému českých zemí, na Moravě získávalo značnou část hlasů Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Prostor uvolněný marginalizací HSD-SMS následně z velké části vyplnila Česká strana sociálně demokratická, které se postupně podařilo oslovit i další (méně početné) skupiny voličů z pozice subjektu vymezujícího se vůči centrální vládě v Praze. Určitou částí voličů na Moravě tak byla ČSSD chápána jako vhodnější zastánce jejich zájmů.
V prvních letech po pádu nedemokratického režimu se občanští demokraté zcela jasně zaměřili na otázku ekonomických reforem a transformaci hospodářského prostoru. Upozadili tak otázku vyřešení státoprávního uspořádání, která hrála různě významnou roli při rozhodování mnoha moravských voličů. Následně po vzniku samostatného Česka v důsledku nového regionálního uspořádání (byť dlouho nerealizovaného) vzniklo na Moravě a v přilehlé části Slezska několik krajů. Vládní Občanská demokratická strana tak sice nejprve sehrála roli hlavního „inženýra“ reformy, samotná realizace ale proběhla až za vlády sociální demokracie.
ODS buduje svou identitu na konzervativních hodnotách blízkých moravským voličům, zároveň se však dlouhodobě profiluje jako liberální strana tržních principů. Jako taková je spjata především s dnešním centrem obchodního dění, tedy Prahou. Na Moravě však stále přetrvávají dlouholeté tradice, které jsou často v rozporu s touto liberální orientací.
Morava je oblastí s vyšším podílem občanů, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání. A to nejen z důvodu společenských tradic, ale především osobního přesvědčení a každodenního života. Existují zde oblasti, kde stupeň religiozity dosahuje stejných hodnot, jako je tomu ve venkovských oblastech Polska nebo Irska, zemí s nejvyšším podílem římskokatolických obyvatel v Evropě. Tento typ voličů podle průzkumů preferuje sociální solidaritu, je méně nakloněn tržním principům a reformám vedeným pod heslem „liberalizace“ a „sekularizace“. I toto může být jeden z důvodů, proč občanští demokraté nenacházejí u voličů na Moravě takovou odezvu, jako je tomu například v metropolitní oblasti, případně sekundárních centrech Čech, Plzni, Liberci nebo Českých Budějovicích.
Témata bližší ČSSD a KDU-ČSL Z hlediska sídelní struktury navíc existují na Moravě obce, které sice svou velikostí a rozlehlostí přesahují celou řadu měst v Čechách, ale jejich sociální struktura nemá městský charakter. Běžné zde jsou vícegenerační rodiny žijící v jedné domácnosti, zachování drobného hospodářství atd. V těchto obcích o několika tisících obyvatel se ve vyšší míře udržují místní řemesla, obchod a dochází zde k daleko většímu počtu přímých obchodních vztahů, než je tomu například v metropolitní oblasti, kde už nikdo nezná výrobce statků, které jsou předmětem každodenní spotřeby. S tím jsou v určité míře spojeny i jevy jako vyšší nezaměstnanost, menší ochota cestovat za prací, nižší příjmy či horší sociální situace, tedy témata bližší sociální demokracii či KDU-ČSL.
To, že sociální a ekonomická struktura či náboženská a hodnotová orientace hrají svou roli v postoji moravských voličů vůči ODS, dokazují i regiony, v nichž tato strana dosahuje na moravské poměry nadstandardních výsledků. Jedná se totiž o oblasti, které se od ostatních moravských regionů alespoň v jedné ze zmiňovaných charakteristik odlišují: například tradicí protestantské církve nebo třeba převládajícím podílem služeb v oblasti hospodářské aktivity. Prvním konkrétním příkladem mohou být okresy na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje - Valaško, s tradicí působení protestantské církve. Druhým příkladem může být oblast okresů Brno a Brno-venkov, které dnes vytvářejí jednu ze čtyř hlavních suburbánních zón České republiky.
Na Moravě existují oblasti, kde stupeň religiozity dosahuje stejných hodnot, jako je tomu ve venkovských oblastech Polska nebo Irska. Typ tamních voličů podle průzkumů preferuje sociální solidaritu, je méně nakloněn tržním principům a reformám vedeným pod heslem „liberalizace“ a „sekularizace“.
O autorovi| MICHAL PINK politolog e-mail: pink@fss.muni.cz
