Antidepresiva nejsou návyková. Jen je s nimi líp „Lze dát menší dávku jednoho, přidat druhý – v kombinaci se vykompenzují nežádoucí účinky. Samozřejmě je nejlepší co nejmenší dávka, ale není třeba se bát. Antidepresiva nejsou návyková. Člověk si jen může zvyknout, že je mu s nimi líp. Bez léků má pocit, že mu něco chybí. Pak je potřeba během terapie zamezit důvodům, proč k tomu dochází. Když se to nedaří, pak jde většinou o pacienty s genetickou vlohou. A ti vám většinou řeknou, že si raději budou několik let brát jednu tabletu denně, než aby se museli vrátit do stavu, ve kterém byli třeba i třicet let,“ míní doktorka Victorinová.
Nejčastěji její pacienty trápí problémy s partnerem či v rodině, někdy naráží v práci nebo i ve vztahu sami k sobě a nevěří si. Kdy už by měl člověk hledat radu u lékaře, je individuální záležitost. Podle učebnicového popisu deprese je to v případě dva týdny trvajícího a nelepšícího se „smutku“ nebo neschopnosti se radovat. Podobně je to také u úzkostných poruch. Jakmile nás ale naše nálada omezuje, nejen ve velkých výkonech, ale v každodennosti, je na čase objednat se ke specialistovi. Častěji potom ordinace navštěvují ženy než muži.
Léky jsou u nás o dost levnější, než jsou například v USA. Stále více lidí ale dává přednost terapii, i přesto, že je docela drahá a bez hrazení od pojišťovny vyjde v Praze na pět set a více korun za padesát minut.
To, že někdo bere léky „na hlavu“, neznamená, že je neúspěšný, zakomplexovaný nebo nevzdělaný. Většinou jde o přetížené, inteligentní lidi. Za antidepresiva se celosvětově utrácí podle časopisu Medical Tribune dvacet miliard dolarů. Polovina z nich připadá na Spojené státy, třetina pak na Evropu.
Mnohem větší riziko než antidepresiva (u kterých se někdy polemizuje o jejich účinnosti v porovnání s placebem nebo o vlivu na sebevražedné chování) pro Čechy představují benzodiazepiny – léky na uklidnění, jako je Neurol nebo Xanax či Lexaurin. Podle některých odhadů patříme v jejich konzumaci na evropskou špičku. Při dlouhodobém braní se navíc musí stále zvyšovat dávka, aby vůbec zabraly, a u léků z této skupiny na rozdíl od antidepresiv hrozí vysoká návykovost a závislosti na nich se těžko zbavuje.
Bylinky a čaje Jsou lidé, kteří se snaží lékům na předpis vyhnout a pak míří do lékárny, kde jim na depresi nebo úzkost nejčastěji poradí přípravky s obsahem třezalky tečkované, která funguje jako přírodní antidepresivum. Má ale také vedlejší účinky: člověku může být špatně od žaludku nebo je citlivější na světlo. Dostupný je například lék GS Anxiolan, který kromě třezalky obsahuje i kozlík lékařský. Novinkou na trhu je přírodní lék Saframyl, který je ale docela drahý. Balení na čtrnáct dní vyjde na cenu okolo tří set korun. Jde o doplněk stravy obsahující extrakt ze šafránu, L-tryptofan a vitamin B6. Šafrán je tradičním prostředkem orientální medicíny, který například Peršané využívali v boji proti depresivním náladám a celkové sklíčenosti. K dostání je i samostatný tryptofan. Jde o aminokyselinu, která v těle pomáhá produkovat hormon dobré nálady serotonin a také melatonin, který má na starosti dobrý spánek.
Na úzkost potom i lékaři radí Persen nebo Persen forte. Obsahuje meduňku, mátu peprnou a kozlík lékařský (kozlík – latinsky Valeriana officinalis – se dá také koupit ve formě tzv. valeriánských kapek). K dostání je také volně prodejný lék Novo-Passit, který obsahuje guaifenesin (tato látka se používá například i v kapkách na kašel), který tlumí napětí amá mírné sedativní účinky.
