DŮLEŽITÉ VOLBY
V Polsku může skončit soužití konzervativců a liberálů, na Slovensku a v Maďarsku je zřejmě o vítězi již rozhodnuto. A na Západě bude největší pozornost věnována Velké Británii.
PRAHA Letošek bude supervolební rok. Takto je ale označován prakticky každý rok, takže přesněji: supervolební bude pro středovýchodní Evropu. Pozornost si ale zaslouží i hlasování v jiných částech kontinentu i celého světa. Ať už půjde o očekávanou výměnu politických garnitur na britských ostrovech, či hlasování ve válečných oblastech, jako jsou Irák, Afghánistán a svým způsobem i palestinská území.
Pokud jde o střední a východní Evropu, jako první se o slovo přihlásí Ukrajina. V prezidentském klání se tu proti sobě postaví bývalý premiér Viktor Janukovyč, označovaný za exponenta proruských sil, a současná šéfka vlády Julija Tymošenková, považovaná za přívrženkyni prozápadního kurzu země – i když v jejím případě jde o nálepku dosti zjednodušenou.
Jelikož v prvním kole konaném 17. ledna asi rozhodnutí nepadne, končený verdikt se čeká až v druhém kole plánovaném na začátek února. Většina průzkumů před kláním favorizuje Janukovyče.
Jaro přinese volební smršť v trojici „visegrádských zemích“. V dubnu se k hlasovacím urnám vydají Maďaři. Ti v parlamentním klání rozhodnou, s jak velkým náskokem vyhraje pravicový (byť často levicově populisticky se chovající) Fidesz Viktora Orbána – tedy pokud se v průzkumech něco dramatického nestane. A o dva měsíce později se Maďaři dočkají i nového prezidenta.
Jako předem rozhodnutý zápas vypadají volby i na Slovensku, kde se má hlasovat v červnu – tedy přibližně stejně jako u nás. Preference strany Smer premiéra Roberta Fica dlouhodobě omílají bójku s nápisem 40 procent. Přesto to bude hlasování zajímavé.
Jednak se čeká na výsledek Ficových současných partnerů (zvláště nacionalistů ze SNS) a překvapit umí i kdysi vládní SDKÚ. Velký otazník se ale vznáší nad osudem rozštěpeného slovensko-maďarského proudu. Do parlamentu se totiž může dostat jak současná SMK, tak nové uskupení Most. Také ale jen jeden z nich – anebo nikdo. Čeká se také, zda nepohasne nová kometka na slovenské politické scéně, strana Svoboda a solidarita.
Britský otazník To pravé volební drama se ale čeká na podzim v Polsku, kde jsou na pořadu prezidentské volby. Čeká se, že se proti současné hlavě státu Lechu Kaczynskému postaví premiér Donald Tusk, čemuž je už dopředu přezdíváno po waltdisneyovsku souboj „Kačer (tedy Kaczynski) – Donald (tedy Tusk)“. Průzkumy zatím favorizují liberála Tuska, zamíchat kartami by ale mohl některý levicový kandidát.
Volební oddych si letos dopřejí v Rakousku a Německu, i když ne úplně. V první zemi se bude vybírat nový prezident, druhou pak čekají zemské volby. Těžiště pozornosti západu Evropy se tak přesune do Británie, kde se – nejspíš začátkem května – změní parlament a s tím pochopitelně i vláda. Podle včera zveřejněného průzkumu si opoziční konzervativci udržují 10bodový náskok (40 ku 30 %).
To by jim mělo stačit i navzdory volebním okrskům upraveným ve prospěch labouristů a většinovému jednokolovému systému, který umí připravit lecjaká překvapení. Volby ale mají v sobě skrytý ještě jeden velký otazník – zda bude vítěz schopen sám sestavit vládu, anebo se Britové dočkají neobvyklé koaliční varianty.
