Časopis Folk & Country, spjatý s českou poportovní scénou, mění název: od ledna se jmenuje už jenom Folk. Vydavatel Michal Jupp Konečný to v úvodníku vysvětlil lapidárně: nejenže havajské kytary generačně jaksi vymizely ze scény, ale navíc oslovovaní obchodní partneři se slova country normálně lekali. Z toho výrazu cítili svéráznou partu samu pro sebe, která se navíc nepotkává s ostatním publikem.
Měli pravdu? Před pár dny na předávání amerických cen hudebního průmyslu triumfovala countryová slečna Taylor Swiftová: je to příliš americká kauza, nebo může signalizovat něco i pro česká média a posluchače? Festivaly nezávislé muziky všude v západním světě jsou dnes až legračně plné vousáčů ve flanelových košilích: tihle kluci v publiku přebrali styl od nových hrdinů, jako je písničkář Bonnie Prince Billy. Jeho song stihl nazpívat Johnny Cash: a právě coververze, v nichž muž v černém dal na chytré producenty a sáhl po písničkách Nine Inch Nails nebo Depeche Mode, pomohly pochopit mladému publiku, že country není jenom kovbojský klobouk.
Country Disappeared čili Zmizelá země: tak se jmenuje loňský song chicagských Wilco, kteří začínali s moderní country a dnes jsou - i cenami Grammy potvrzení - zásadní kapelou, jež pomohla definovat poslední dekádu. Ale nic z toho není svět té české society. Její organizátoři si ji drželi přehledně pod kontrolou: Rádio Country, časopis Folk & Country i festival Zahrada, všechno organizované z jednoho centra, jedno podporující druhé. Uzavřený systém vděčný za tendence publika ke konzervativnímu vkusu: aspoň se mohla obkreslovat pořád táž šablona. Říká se, že kdo dával najevo nezávislost, ten si pod Konečným nezahrál. Zčásti sem prosákla world music, ale jinak se podařilo udržet izolovaný pořádek.
Co na tom, že country ve světě získala novou tvář a miliony nových posluchačů. Lidi z Folk & Country tak dbali na svůj píseček, že dnes mají country na márách a zavírají krám.
O autorovi| Pavel Klusák, hudební publicista
