Kandidáti do Senátu mají jednu velkou výhodu. Slíbí cokoliv. O pravomocích horní komory parlamentu přitom často mnoho nevědí.
PRAHA Sedmadvacet senátních obvodů, v nichž v pátek a v sobotu proběhnou doplňovací volby, nabídne zajímavé představení.
Cílem všech ostatních stran je pokořit ODS, která má v jedenaosmdesátičlenném Senátu jedenačtyřicet křesel.
Zajímavé přitom je, že mnozí vyzyvatelé nemají jasno v tom, jaké jsou kompetence Senátu a co by si jako zákonodárci mohli dovolit.
Lidové noviny včera udělaly jednoduchý test. Kandidátů do Senátu se zeptaly, který návrh zákona by jako první navrhli, kdyby ve volbách skutečně uspěli a stali se členy horní komory parlamentu.
Otázka přitom byla čirou provokací. Senátoři totiž nemohou sami předkládat návrhy zákonů. Přesto se drtivá většina kandidátů „chytila“ a začala vypočítávat legislativní změny.
„Jako první bych chtěla některé zákony zrušit. Tím prvním je zákon o soukromých exekutorech. No a dále bych určitě prosazovala zákon, aby ve zdravotnictví nebyly možné obchodní společnosti. Jinými slovy zákon o neziskových nemocnicích,“ uvedla například kandidátka Strany důstojného života Marie Paukejová za senátní obvod Pelhřimov.
„Dělám obecní právo a zákon o obcích považuji za velmi nedokonalý a chtěla bych ho změnit,“ zní zase plány kandidátky SNK-ED Elišky Kovářové kandidující ve volebním obvodu Brno-město.
Většina kandidátů do Senátu, které včera LN oslovily, vůbec nepřemýšlela o tom, že v Senátu žádné zákony navrhovat nemohou.
Horní komora parlamentu je totiž jen pojistka, která může vracet zákony sněmovně. Když se tam však najde nadpoloviční skupina 101 hlasů, mají senátoři i se svými výhradami smůlu.
„V Senátu nic prosadit nemohu. Senát je jiná instituce. I lidem na mítincích to takto říkám,“ konstatoval například John Bok kandidující v Praze 5. Z oslovených kandidátů byl jediným, který věděl, že v Senátu nemůže předkládat vlastní návrhy zákonů.
„V každém případě, kdo kandiduje do tak vrcholného orgánu, jakým je horní komora parlamentu, by si měl aspoň přečíst Ústavu ČR a tam se vše dozví. Pokud si nepřečte ani Ústavu ČR, měl by přemýšlet o tom, že by neměl kandidovat,“ komentoval znalosti kandidátů o horní komoře parlamentu její předseda Přemysl Sobotka (ODS).
Jeho strana má zatím v Senátu většinu jednoho hlasu, Nyní však přichází souboj o sedmadvacet křesel. Odolají občanští demokraté tlaku konkurentů?
Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič tedy nedává hlas kandidátce politické strany, ale vybírá si z několika konkrétních kandidátů. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát více než 50 procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. Volby se konají ve 27 obvodech, v nichž současným senátorům skončí mandát.
Volit může český občan, který je podle zákona způsobilý a kterému bude nejpozději ve druhý den voleb 18 let. Hlasovat musí v místě svého trvalého bydliště, případně s voličským průkazem i jinde ve volebním obvodu, k němuž náleží. Volit do Senátu mohou i osoby zapsané ve zvláštním seznamu voličů (voliči, kteří například v obvodu obce vykonávají vojenskou službu, jsou v nemocnici nebo ve vězení). Každý volič musí volební komisi prokázat svou totožnost platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem ČR. 23
Průvodce volbami do třetiny Senátu První kolo voleb se koná v pátek 17. října od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu 18. října od 8.00 do 14.00 hodin. Případné druhé kolo se koná 24. a 25. října ve stejném čase.
